Rostlinolékařský portál

K hlavním hostitelům patří rostliny různých druhů dubu (Quercus spp.), např. d. bahenní (Q. palustris), d. bílý (Q. alba), d. černý (Q. nigra), d. červený (Q. rubra), d. letní (Q. robur), d. sametový (Q. velutina), d. velkoplodý (Q. macrocarpa) a d. zelenavý (Q. virginiana), a dále kaštanovník zubatý (Castanea dentata).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu polníka A. bilineatus v ČR dosud nebyl proveden.

Dospělec tohoto druhu bývá dlouhý cca 0,4–1,2 cm a má velmi štíhlou siluetu těla. Barva celého těla je zelenavě modrá se dvěma proužky zhruba uprostřed krovek s podélnou orientací, které pokračují i po okrajích štítu. Tyto proužky jsou tvořeny velice jemnými chloupky světlé barvy, proto jsou velmi dobře viditelné zejména na přímém světle. 
Vajíčka jsou oválná, vrásčitá, po nakladení krémově bílá, s postupným zráním se zbarvují dozlatova. Jsou kladena jednotlivě nebo ve shlucích až po 10 kusech. 
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď, je tedy měkká, zploštělá, beznohá a bělavé barvy se zřetelnými kusadly. Po vylíhnutí měří larvy prvního instaru 1–1,5 mm, zatímco larvy posledního čtvrtého instaru dosahují 18–24 mm. 
Kukla je 6–10 mm dlouhá, zpočátku krémově bílá, v průběhu vývoje tmavne.

Dospělci jsou snadno odlišitelní od ostatních druhů rodu Agrilus, protože žádný jiný druh polníka napadající duby v Evropě nemá charakteristické světlé proužky na krovkách a štítu. Naopak larvy jsou snadno zaměnitelné za larvy jiných druhů polníka, popřípadě jiných rodů krasců.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou vzrostlých dubů, příp. kaštanovníků, a to především těch s fyziologickými problémy (stres suchem, destrukce kořenů, kořenové hniloby atp.). Chodby do běle zasahují většinou pouze povrchově a jsou vyplněny dřevní drtí a trusem, které larva nashromáždila v rámci svého vývoje. Chodby jsou široké maximálně 3 mm. Hlavním příznakem jsou tedy až cca 2–3 mm široké vlnité chodby, které se tvoří v podkorních zónách dřeviny, a to především v lýku. Prvním příznakem napadení polníkem je vadnutí listů na některých větvích v koruně na konci léta, to je v období, kdy je většina larev ve třetím a čtvrtém stadiu vývoje, chodbičky larev pronikají hlouběji do xylémové tkáně a nakonec obepínají celý strom. Typickými příznaky napadení jsou výstupní otvory ve tvaru písmene D na povrchu kůry, které si dospělci vytvářejí při prokousávání kůry během líhnutí.

Tento druh, tedy jeho poškození, je možné zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná, pokud se nejedná o již opuštěný materiál, na kterém jsou zjevné relativně dlouhé, velmi klikaté chodby, které se jemně rozšiřují po celé své délce.

Dospělci poletují převážně v červnu (aktivita může probíhat od dubna do srpna), kdy zároveň probíhá kladení na osluněné části kmenů hostitelských dřevin do prasklin a štěrbin v kůře. Následuje larvální vývoj. Na konci vývoje larva zimuje a kuklí se až na jaře. Generace je tedy jednoletá, ale může dojít v rámci převládajících horších podmínek pro vývoj k prodloužení vývoje na dva roky.

Přirozené šíření přelety dospělců polníka A. bilineatus nebylo u tohoto druhu dosud studováno. Polník se obecně může šířit na střední a dlouhé vzdálenosti s živými hostitelskými rostlinami i dřevěnými produkty, jako jsou polena, palivové dříví, dřevěné obaly, řezivo, kůra a dřevěná štěpka. U školkařských výpěstků nejsou patrné žádné známky napadení, např. výstupní otvory, až rok nebo i dva po nakladení vajíček. Dalším způsobem neúmyslného šíření za pomoci lidské činnosti je doprava dospělců na povrchu nebo v přepravním prostoru vozidel.

Tento druh je vyloženě fyziologickým škůdcem, obsazuje tedy dřeviny nejen výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, ale také téměř (tedy jen mírně fyziologicky oslabené) zdravé dřeviny, které v důsledku jeho žíru hynou. K odumření stromu obvykle dojde 1–3 roky po napadení polníkem, v závislosti na intenzitě napadení. V Severní Americe je A. bilineatus obvykle sekundárním škůdcem, který napadá a hubí kaštanovníky a duby oslabené různými stresovými faktory. Rozsáhlé škody často následovaly po obdobích silného sucha. Další ohniska výskytu následovala po ledových bouřích, krupobití, pozdních jarních mrazech či přemnožení listožravých škůdců. Polník výrazně poškozuje také stromy, které jsou napadeny různými houbovými patogeny, jako jsou houby rodu václavka (Armillaria spp.), původce vadnutí dubů Bretziella fagacearum nebo původce korové nekrózy kaštanovníku Cryphonectria parasitica.

Polník A. bilineatus je původní ve východní části Severní Ameriky v oblastech, kde se nacházejí původní severoamerické druhy kaštanovníků a dubů. 
Byl zavlečen do Turecka, kde byl zjištěn v okolí evropské i asijské části Istanbulu.

Polník A. bilineatus je zařazen v Seznamu A2 EPPO, v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy. 
V EU polník A. bilineatus dosud regulován není, ale během roku 2026 by měla být přijata novela prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, podle které bude tento druh zařazen na seznam karanténních škodlivých organismů pro EU a budou stanoveny požadavky na dovoz rizikových komodit ze třetích zemí.

Monitorování výskytu polníka A. bilineatus může být prováděno vizuálním sledováním příznaků výskytu, zejména výletových otvorů dospělců ve tvaru D na kůře a chodeb vytvářených larvami v napadených stromech. Dalšími metodami monitorování jsou odchyty dospělců na lepové desky různých barev (fialové, žluté, zelené) umístěné na hostitelské rostliny nebo na lepové pásy, omotané kolem kmenů hostitelských dřevin, popřípadě odchyt do zelených trychtýřových lapačů. Pro odchyty je vhodné vybírat stromy oslabené stresovými faktory. Monitoring by měl být zaměřen na porosty, v nichž se vyskytují duby a kaštanovníky, a to především v rizikových lokalitách, kterými jsou okolí letišť a podniků dovážejících a zpracovávajících dřevo, a dále na městské a parkové výsadby hostitelských rostlin polníka. Nejvhodnější období pro odchyt a sledování dospělců je mezi květnem a zářím, zatímco vizuální sledování příznaků výskytu lze provádět celoročně.

V místech rozšíření polníka se doporučuje sanitární řez napadených větví nebo pokácení stromů před vylíhnutím dospělců a následné spálení nebo štěpkování napadeného dřeva. Doposud však není k dispozici žádný prakticky použitelný způsob hubení polníka v lesních porostech. Použití insekticidního ošetření přichází v úvahu pouze u cenných stromů v parcích a městských výsadbách.

P. Martinek, MENDELU a T. Růžička

EPPO 2025: EPPO Global Database Agrilus bilineatus. 
EPPO 2020: Agrilus bilineatus. Datasheets on pests recommended for regulation. EPPO Bulletin 50(1), 158-165. 
EPPO 2025: Agrilus bilineatus. EPPO datasheets on pests recommended for regulation. (accessed 2025-11-03) 
EPPO 2019: Pest Risk Analysis for Agrilus bilineatus. EPPO, Paris. 
Haack R. A. and Blank R. W. 2024: Susceptibility of English Oak (Quercus robur) to the Twolined Chestnut Borer, Agrilus bilineatus (Coleoptera: Buprestidae): Observations from Michigan. The Great Lakes Entomologists 57(3–4), 113–125.