Rostlinolékařský portál

Plíseň kromě řepy cukrovky napadá řepu krmnou, salátovou, mangold a špenát.

Nejmladší, srdéčkové listy jsou zpočátku světle zelené, zduřelé s krátkými řapíky, kroutí se a deformují. Na horní straně deformovaných listů se tvoří nažloutlé skvrny a později na spodní straně můžeme pozorovat šedofialové povlaky fruktifikačních orgánů. Napadené listy se svinují a postupně odumírají.

Příznaky napadení v pozdější fázi mohou připomínat srdéčkovou hnilobu vlivem nedostatku bóru.

Na spodní straně listu tvoří patogen sporangiofory (vlákna vynášející spory) a sporangia – nepohlavní rozmnožování. Sporangia jsou 16–24 × 20–28 µm velká a mají vejcovitý tvar. U rodu Peronospora sporangia netvoří uvnitř spory, ale klíčí přímo myceliovým vláknem. Oospory (trvalé spory) vznikají při pohlavním rozmnožování splynutím samčího orgánu antheridia a samičího orgánu oogonia.
Výskyt choroby můžeme pozorovat hlavně na jaře, kdy nastávají optimální podmínky pro rozvoj choroby - chladné a vlhké počasí (teplota do 18 °C a vzdušná relativní vlhkost nad 80 %) a rostliny jsou mladé a citlivější k napadení.

Během vegetace se spory šíří deštěm, odstřikujícími kapkami. Patogen přežívá na posklizňových rostlinných zbytcích, sazečkách a osivu myceliovým vláknem nebo oosporami.

Choroba se vyskytují zřídka a nezpůsobuje závažné ztráty na výnosu řepy. Významnější škody může způsobovat v porostech cukrovky na semeno, kde při silném napadení může dojít k výraznějšímu snížení kvality produkovaného osiva.

Výskyt choroby v ČR je znám ve všech oblastech pěstování cukrovky, zvláště tam, kde je průběh počasí na jaře vlhký a chladný.

• Důraz na správnou agrotechniku. 
• Důkladné zaorání napadených posklizňových zbytků. 
• Vysévání zdravého osiva. 
• Vyrovnaná výživa.

• Přímá ochrana se provádí na základě prognózy a signalizace fungicidními přípravky.

Bittner, V., Běhal, R. Škodlivé organismy cukrovky – Abiotikózy, choroby, škůdci, plevele. Vydal MARIBOHILESHÖG ApS, Hertická 435, Slavkov, 2018