Rostlinolékařský portál
strupovitost listů vrby
Venturia saliciperda (teleom.) - Pollaccia saliciperda (anam.)
říše: Fungi třída: Dothideomycetes čeleď: Venturiaceae
Vědecká synonyma: Fusicladium saliciperdum, Septogloeum saliciperdum
EPPO kód: VENTSA
Hostitelské spektrum
Vrby (Salix spp.), velmi často vrba bílá (S. alba), v. trojmužná (S. triandra), v. jíva (S. capraea).
Příznaky poškození/napadení
První symptomy se rozvíjí už při rašení nových listů, které předčasně odumírají a kroutí se, později opadávají během vegetace. Patogen prorůstá přes řapíky do letorostů a způsobuje jejich zavadání a postupné odumírání. Na mrtvých pletivech se rozvíjí velké množství koniodioforů nesoucí konidie.
Možnost záměny poškození/napadení
Velmi často se vyskytuje spolu s dalším patogenem, který způsobuje spálu výhonů vrby nebo rakovinu výhonů Glomerella miyabeana. Tento patogen způsobuje černé popraskané léze na kůře větviček, liší se i ve tvaru plodnic a spor. V praxi se často tyto dva druhy od sebe neodlišují, jejich symptomy se týkají stejných částí dřevin.
Životní cyklus
Přezimuje v poškozených opadlých listech a výhonech, na nich pak v dubnu až květnu narůstají drobná ponořená pseudothecia (vel. 0,1–0,12 mm) s tmavě hnědým ostiolem, se světle hnědými askosporami (vel. 11–15×3,5–5 µm). Ty způsobují primární infekci na nově rašících listech a letorostech. Konidiové stádium Pollacia saliciperda narůstá o něco později v průběhu léta, a to na mrtvých pletivech listů a výhonů, jsou to jemné kupky sdružené do skupin kolem hlavní žilnatiny na horní straně čepele listu. Konidie jsou podlouhle elipsoidní, mají zakulacený vrchol a seseknutou bázi, mají 1 přehrádku (vel. 16–22×7–8 µm). Ty jsou zdrojem sekundární infekce a patogen se jimi šíří za vlhkého počasí na další hostitele.
Hospodářský význam
Vyskytuje se u všech věkových tříd, největší omezení růstu způsobuje u mladých dřevin do 10 let, ale vrby jako rychle rostoucí a pionýrské dřeviny většinou tomuto typu poškození dobře odrůstají. Problematické může být u vrb v prutnicích (košíkářských porostech), kde má výskyt přímý vliv na výtěžnost a dále u některých okrasných kultivarů.
Autoři textu
D. Palovčíková, MENDELU