Rostlinolékařský portál

Kukuřice a čirok.

Hálky – sori vytvořené z jednotlivých kvítků prašníkových i samičích květenství nebo z celé prašníkové laty a palice kukuřice. Hálky tvoří vodivá pletiva hostitelské rostliny obalená masou hnědých až černých teliospor a vnější křehkou membránou, zpočátku bílou a později žlutohnědou. Brzy po vymetání palic nebo prašníkového květenství se uvolňují výtrusy z hálek. Sorus bývá až 15 cm velký. Listy napadených rostlin mají abnormální barvu a tvar. Napadené rostliny mají zakrslý růst.

Choroba má podobné příznaky – vytvořené hálky, jako obecná snětivost kukuřice (původce Ustilago maydis), ale ty se tvoří pouze na generativních orgánech.

K primární infekci dochází přes kořeny mladých rostlin. Patogen infikuje klíčící nebo mladé rostliny, mycelium se se šíří systémově do vrcholových zárodečných pletiv. Sori se vytvářejí v květních pletivech. Heterothalická sněť, k infekci je třeba, aby se spojili dva jedinci opačného pohlaví. Optimální teplota pro růst patogenu je 28–30 °C. Chlamydospory jsou oválné až kulovité, jemně osténkaté, hnědé a 9–15 µm velké, šíří se větrem.

Choroba se vyskytuje vzácně, především v nejteplejších oblastech. Při silném napadení může docházet ke ztrátám na výnosu až 30–50 %. Větší škody vznikají na cukrové kukuřici než na polní.

Pravidelné vizuální prohlídky porostu.

Podle povětrnostních podmínek.

• Není stanoven.

• Použití zdravého osiva. 
• Pěstování odolných odrůd (hybridů). 
• Střídání plodin je méně účinné, patogen může dlouhodobě přetrvávat v půdě (až 4 roky). 
• Likvidace napadených rostlin. 
• Provádění pěstitelských opatření, která urychlují rozklad rostlinných zbytků.  
• Vyrovnaná výživa (zejména dusíkem) a optimální hustota porostu.  
• Zabránění poškození rostlin (zavíječ aj.) 
• Očista mechanizačních prostředků.

V ochraně proti původci je možné vyžít přirozených antagonistů (mykoparazitických hub). 

Neprovádí se. Částečně je možné výskyt patogena omezit mořením osiva.

S ohledem na intenzitu ošetřovaných ploch nehrozí.  
Průzkumem rezistence a rezistentních populací škodlivých organismů se zabývají vybrané výzkumné ústavy. Výstupy monitoringu rezistentních populací jsou dostupné v záložce Rezistence u konkrétních ŠO.  
K zabránění vzniku rezistence, je doporučeno dodržovat opatření ve vztahu ke správné zemědělské praxi v podobě tzv. Spa vět uvedených na etiketě přípravků na ochranu rostlin. Podstatou opatření je neaplikovat stejné přípravky nebo přípravky se stejnou účinnou látku či ze stejné skupiny účinných látek vícekrát během sezóny.

Představuje nejen vyhodnocení účinnosti ošetření samotného, ale i vyhodnocení vlivu všech ovlivnitelných faktorů uvedených v kapitole Preventivní opatření. 
Účinnost ošetření je možné hodnotit:  

1. krátce po ošetření (obvykle za jeden až tři dny, maximálně za týden u přípravků/prostředků, s pomalým mechanismem účinku), kdy se hodnotí biologická účinnost přípravku, tj. pokles výskytu populace škůdce nebo snížení stupně výskytu patogenu, poškození rostlin plevelů,
2. v době, kdy se všechny příznaky poškození rostlin projeví v maximální intenzitě, nebo v době před sklizní, kdy se hodnotí stupeň poškození rostlin (pokud to lze oproti neošetřované kontrole), 
3. po sklizni produktu, kdy se hodnotí nárůst nebo pokles ve výši výnosu, nebo v kvalitě produktu (pokud to lze oproti neošetřované kontrole).

Biologickou účinnost ošetření lze vyjádřit procentickým snížením (zvýšením) stupně výskytu ŠO po ošetření a porovnat ji s neošetřovanou kontrolou (např. vynechávka postřiku, cíleně neošetřená plocha).  Účinnost přípravků je možno hodnotit dle efektivity např.:

• velmi dobrou (více než 90 %) 
• dobrou (70-90 %) 
• dostatečnou (40-70 %) 
• nedostatečnou (méně než 40 %).

Výsledkem hodnocení je zjištění příčiny neúspěšnosti provedeného opatření a provedení nápravy, pokud je ještě možná. Pokud byla příčina zjištěna pozdě, připraví se pěstitel na opravná opatření v příští sezoně (nebo na následné plodině).

J. Juroch, ÚKZÚZ