Rostlinolékařský portál

Jde o oligofágní druh vázaný na duby, vzácněji se vyvíjí i v dalších listnatých stromech.

Brouk je červenohnědě zbarvený. Jako u ostatních drtníků i zde je nápadný pohlavní dimorfismus. Mnohem častější samičky jsou 3,0–3,5 mm dlouhé, úzce válcovitého těla, které je na průřezu kruhovité. Krovky jsou 1,9krát delší než široké. Štít je podstatně delší než široký, v přední části klenutý. Poněkud zploštělá a matná zadní část krovek je ozdobena čtyřmi nápadnými hrbolky (při pohledu zezadu jsou uspořádány víceméně do čtverce). Samečci jsou cca 2 mm dlouzí, se zploštělou zadní částí krovek a s nápadně kápovitě dopředu protaženým štítem.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé, bělavé barvy.

Samičky tohoto druhu je možné zaměnit s dalšími drtníky. Odlišit se dají podle velikosti, tělesných proporcí a především podle charakteristické zadní části krovek.

Požerek je celý umístěn ve dřevě, kdy na povrchu dřeviny je patrný pouze závrtový otvor o průměru 1,1 mm, z něhož se sypou světlé jemné drtinky. Vlastní požerek tvoří pouze matečné chodby, které se několikrát uvnitř dřeva větví, ale celý požerek leží v jedné rovině, a to v rovině kolmé na podélnou osu kmene. Stěny chodeb porůstá bělavý povlak symbiotických hub, stěny opuštěných požerků však brzy získávají tmavou černavou barvu.

Požerky lze zaměnit s požerky dalších ambroziových brouků, především s drtníky (rody Xyleborinus, Xylosandrus, Xyleborus), dřevokazi (Trypodendron spp.) a jádrohlodem dubovým (Platypus cylindrus). Odlišit požerky druhu Xyleborus monographus lze na základě jejich průměru a charakteristického parohovitého větvení požerků, jež je uspořádány v jedné rovině. V požercích se rovněž nevyskytují pravidelná žebříčkovitá větvení typická pro požerky dřevokazů. Velmi podobný požerek vytváří především Xyleborus dryographus, který se liší poněkud menším průměrem chodeb.

Druh má nejčastěji dvě pokolení do roka. První rojení a zakládání požerků probíhá na konci dubna a v květnu. Noví brouci se objevují v červenci a zakládají další pokolení. Dospělí brouci druhé generace přezimují v požercích.

Vzhledem k vývoji v odumírajících a pokácených stromech, pařezech apod. víceméně nejde o fyziologického škůdce. Svým žírem však může znehodnocovat dřevní surovinu a být tak škůdcem technickým. Druh je vázaný na nížiny až pahorkatiny.

J. Foit, MENDELU