Rostlinolékařský portál

Jde o polyfágní druh vyvíjející se v listnatých stromech, jako hostitelské stromy jsou uváděny například olše, buky, jasany, lísky, lípy, duby, vrby. 

Brouk je tmavě hnědě až hnědočerně zbarvený. Jako u ostatních drtníků i zde je nápadný pohlavní dimorfismus. Mnohem častější samičky jsou 2,0–2,4 mm dlouhé, úzce válcovitého těla, které je na průřezu kruhovité. Krovky jsou 1,8krát delší než široké. Štít je podstatně delší než široký, v přední části klenutý, v zadní části šagrenovaný, téměř bez teček. Poněkud zploštělá, matná zadní část krovek nese řady hrbolků podél švu, na třetím a čtvrtém mezirýží. Druhé mezirýží je bez hrbolků a je mírně prohloubené. Samečci jsou světle hnědí, 1,9–2,0 mm dlouzí, se zploštělou zadní částí krovek, která je rovněž podél švu mírně podélně prohloubená.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé a bělavé barvy.

Samičky tohoto druhu je možné zaměnit s dalšími drtníky. Odlišit se dají podle velikosti, tělesných proporcí a především podle charakteristické zadní části krovek. Dosti podobné jsou především samičky Xyleborinus saxesenii. Ty se však liší poněkud menší velikostí těla, více prohloubeným druhým mezirýžím na zadní části krovek a hlavně menšími hrbolky, které tuto část krovek zdobí.

Požerek je celý umístěn ve dřevě, kdy na povrchu dřeviny je patrný pouze závrtový otvor o průměru cca 1 mm, z něhož se sypou světlé, jemné drtinky. Vlastní požerek tvoří radiální vstupní chodba, ta se dále větví na matečné chodby, které jsou rozšířeny do ploché komůrky, podobným způsobem jako u Xyleborinus saxesenii. Stěny chodeb porůstá bělavý povlak symbiotických hub, stěny opuštěných požerků však brzy získávají tmavou černavou barvu.

Požerky lze zaměnit s požerky dalších ambroziových brouků, především s drtníky (rody Anisandrus, Xyleborinus, Xylosandrus, Xyleborus), dřevokazi (Trypodendron spp.) a jádrohlodem dubovým (Platypus cylindrus). Poznat požerky druhu Xyleborinus attenuatus lze na základě jejich průměru a přítomnosti charakteristické ploché komůrky rozšiřující matečnou chodbu. Požerky jsou však těžko odlišitelné od obdobných požerků podstatně častějšího druhu Xyleborinus saxesenii. Podobná rozšíření chodeb můžeme najít také v požercích druhu Xylosandrus germanus, jehož požerky jsou však typické rourkami slepených drtinek o délce až 3(4) cm při ústí závrtů.

Bionomie druhu není dostatečně známá.

Jde o invazní druh pocházející z východní Asie, který se však ve střední Evropě již dobře aklimatizoval a lze se s ním setkat na řadě míst našeho území. Většinou však jen v malých početnostech. V současnosti není na našem území ani v dalších částech svého areálu významným škůdcem. O bionomii druhu není dostatek informací.

J. Foit, MENDELU