Rostlinolékařský portál

Jde o oligofágní druh vázaný na borovice.

Brouk je 2,0–2,8 mm dlouhý, úzce válcovitý (krovky 1,6krát delší než široké), hnědě zbarvený. Štít v přední části hrbolkovaný, v zadní části pouze s tečkami, zde ozdobený středním podélným kýlem a dvěma bočními hladkými mozolovitými ploškami. Krovky v řádkách jemně, ale zřetelně tečkované. Konec krovek uťatý a ozdobený zoubky, jejichž utváření se liší mezi pohlavími. U samečků je nahoře zadní části krovek jeden pár zvětšených hákovitých zubů, pod nimiž jsou už jen drobné sotva znatelné hrbolky. Někdy je ještě před zmíněnými hákovitými zuby vyvinut pár malých (suturálních) hrbolečků. U samiček je zadní část krovek více zaoblena a nese jen jeden pár drobných hrbolečků v horní části.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé, bělavé barvy.

Druh je možné zaměnit s některými dalšími zástupci tribu Ipini. Například se zástupci rodu Pityokteines, kteří se však liší absencí vystouplých hladkých mozolovitých plošek v zadní polovině štítu (tj. chybí střední podélný kýl a dvě boční mozolovité plošky), neboť báze štítu je u nich stejnoměrně strukturovaná. Navíc zástupci rodu Pityokteines jsou typičtí pěti páry zoubků na zadní části krovek a podstatně hrubším tečkováním krovek. Záměna hrozí nejvíce s dalšími druhy rodu Pityogenes, jako je například P. quadridens nebo P. trepanatus. Odlišení je možné díky rozdílnému rozmístění a tvaru zoubků na konci krovek.

Druh vytváří na větvích a tenkých kmíncích borovic víceramenné hvězdicovité požerky, kdy snubní komůrka a matečné chodby jsou hluboce zařezané do povrchu dřeva. Matečné chodby bývají 5–10 cm dlouhé a 1,2 mm široké a při vývoji na tenkých větvích se rychle stáčí do podélného směru. Larvové chodby jsou relativně řídké a nepříliš dlouhé.

Podobné požerky na borovicích vytváří i někteří další zástupci rodu Pityogenes. Například spolehlivé odlišení od požerků Pityogenes quadridens nebo Pityogenes trepanatus není přes drobné rozdíly možné. Na borovicích se lze často setkat i s požerky polyfágního druhu Pityogenes chalcographus, jehož požerky se liší kratšími matečnými chodbami a delšími a hlavně hustšími chodbami larvovými. Možná je též záměna s rovněž hvězdicovitými požerky polyfágního druhu Pityophthorus pityographus, jehož matečné chodby jsou však podstatně užší (0,5 mm).

Druh má u nás dvě pokolení do roka. Vývoj je však rozvleklý, lze se tedy během roku setkávat s různými vývojovými stádii. První rojení probíhá koncem dubna a v květnu, druhé rojení pak od konce června.

Druh je u nás poměrně hojný od nížin až do hor. Druh je vázán hlavně na tenké kmínky a větve borovic, vyskytuje se jak v korunách vzrostlých stromů, tak i na stromech mladých. Závažnější škody může způsobit především v případě masového napadení mladých stromků.

J. Foit, MENDELU