Rostlinolékařský portál

Jde o oligofágní druh vázaný na dřeviny z čeledi olivovníkovitých, u nás nejčastěji na jasanech či šeřících, v jižní Evropě je častý na olivovnících.

Brouk je 2,5–3,2 mm dlouhý, krátce oválný. Tělo při pohledu z boku nemá pro kůrovce typický válcovitý tvar, ale krovky jsou ve své zadní polovině ploše skloněné dolů a břišní články naopak stoupaní šikmo vzhůru. Barva dospělců je černošedá a jejich tělo je hustě polovzpřímeně ochlupené. Boční okraje štítu v přední polovině zdobí několik zvětšených hrbolků.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé, bělavé barvy.

Druh je možné zaměnit především s dalšími zástupci rodu Hylesinus. Od mramorově zbarvených druhů Hylesinus fraxini a Hylesinus orni se liší jednolitým zbarvením beze skvrn tvořených světlými šupinkami. Od dalšího druhu Hylesinus crenatus se liší podstatně menší velikostí, výraznějším ochlupením a přítomností nápadně zvětšených hrbolků na štítu.

Vývoj probíhá ve větvích a větévkách, kde vytváří příčné jedno či dvouramenné požerky. Matečné chodby jsou 3–4 cm dlouhé a cca 1,7 mm široké. Larvové chodby jsou nepravidelně rozmístěné a dosahují délky 7–8 cm.

Díky příčným požerkům a vazbě na jasan, lze požerky zaměnit především s požerky dalších druhů rodu Hylesinus. Hylesinus crenatus vytváří mnohem větší požerky, a to pod kůrou silnějších kmenů. Nejpravděpodobnější záměna je s velmi hojným druhem Hylesinus fraxini, který však vytváří požerky s pravidelněji a hustěji rozmístěnými larvovými chodbami, které ale bývají poněkud kratší (jen 3–5 cm). Tento druh je navíc velmi častý i na silnějších větvích a kmenech.

O bionomii druhu není dostatek údajů. Hlavní rojení probíhá v červenci a srpnu.

Tento druh je na našem území rozšířen dosti lokálně, ale místy může být poměrně hojný. Díky svému vývoji v tenkých větévkách a nevelké početnosti nepatří mezi hospodářské škůdce.

J. Foit, MENDELU