Hostitelské spektrum
Polyfág. Preferuje ořešák královský, hrušeň, broskvoň, švestku, ale vyskytuje se i na jabloni, meruňce, třešni, mandloni, rybízu a jiných ovocných dřevinách. Výskyt je možný i na okrasných dřevinách jeřábu ptačím, javoru jasanolistém, jírovci maďalu, trnovníku akátu aj.
Popis
Samička má 1,0–1,6 mm velký, okrouhlý štítek, lehce klenutý, šedobílý nebo hnědošedý se žlutými nebo hnědými centrálními nebo subcentrálními exuviemi nymf. Tělo samičky je okrouhle hruškovité, nejširší uprostřed, světle růžové až oranžově žluté. U starších samiček je zbarvení vínově až purpurově červené. Samčí štítek je menší 0,6–0,8 mm dlouhý. Štítek samců je protáhlý až tyčinkovitý, nejprve bílý, později pak špinavě oranžovožlutý. Dospělý sameček je bezkřídlý. Štítenka červená má viditelný sexuální dimorfismus.
Vajíčko je oválné, růžové až načervenalé.
Nymfy jsou oranžově červené až purpurově červené.
Příznaky poškození/napadení
Na větvích a kmenech viditelné štítky. Někdy i v několika vrstvách na sobě. Často pod lišejníky či v jejich blízkosti. Saje na dřevnatých částech stromu, způsobuje podélné praskání kůry, deformaci větví a tvorbu různých nádorů. Postupně dochází k usýchání a odumírání větví i celých dřevin.
Životní cyklus
Přezimují samičky. Během května kladou pod svůj štítek růžová až načervenalá, oválná vajíčka. Samička může naklást 20 až 90 vajíček. První instar larev se líhne v červnu až červenci a brzy tvoří okrouhlý bílý štítek. Poté prochází larvy do druhého instaru. Apterní samci se objevují koncem srpna a vyvíjejí se přes tři nymfální instary. Po kopulaci hynou. Do roka se u nás vyvine jen 1 generace.
Hospodářský význam
Štítenka červená je považována za významného polyfágního škůdce. Při přemnožení způsobuje i odumírání dřevin.
Zeměpisné rozšíření
Původní výskyt v jižní až jihovýchodní Evropě, resp. v jižní části západního Palearktu. Poté byla zavlečena do Severní i Jižní Ameriky.
Fytosanitární regulace
Štítenka červená (Epidiaspis leperii) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách ořešáku královského (Juglans regia) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.
Autoři textu
J. Patočková, ÚKZÚZ
Rostlinolékařský portál se načítá...