Rostlinolékařský portál

V Evropě anholocyklická. Prokázána na 83 druzích rostlin: kukuřice, čirok, ječmen, rýže, cukrová třtina, oves, žito, pšenice aj.

Velikost 1,3–2,9 mm, modrozelené zbarvení. Sifunkuli jsou krátké, černé a ve tvaru rohlíku. Kauda tmavá, tykadla krátká a rovnající se polovině těla.

Mšice sají na mladých listech. Způsobuje podélné svinování posledního rostoucího kukuřičného listu. Poškozené listy žloutnou, kroutí se (deformace) a následně usychají. Sání také často způsobuje sterilizaci květenství. Hojně vylučuje medovici, která je prorůstána černěmi.

Přezimují partenogenetické samičky na jednoděložných rostlinách, během dubna se na nich začínají rychleji množit. Migrace do kukuřice probíhá od květena do června. Od konce července do poloviny srpna jsou pozorovány většinou jen malé kolonie. Koncem srpna se počet mšic opět zvyšuje. Od začátku září do listopadu se mšice přesouvají do zimních obilnin a na volně rostoucí trávy pro zimování. Samci jsou extrémně vzácní.

Vektor nejméně 15 rostlinných virů (BYDV, SPFMV, MRLV, SCMV, MDMV aj.). Pravděpodobně nejdůležitější škůdce obilnin v tropických oblastech a teplých podmínkách mírného pásu. Velké hospodářské ztráty jsou zaznamenány u kukuřice, čiroku a ječmene, u ostatních plodin jsou významné ekonomické ztráty méně časté.

• Vykazuje větší toleranci vůči benzoxazinoidů (sekundární obranné metabolity rostlin). 
• Systémové insekticidy mají zvláštní účinnost proti mšicím na mladých rostlinách. 
• Regulace se provádí přípravky na ochranu rostlin.

• Přirození nepřátelé jsou mšicomaři Aphelinus asychis, A. varipes, Aphidius colemani, A. matricariae, A. rhopalosiphi, Diaeretiella rapae, Ephedrus plagiator, lumčíci Lysiphlebus fabarum, Lysiphlebus testaceipes a Praon gallicum.