Rostlinolékařský portál

Phytophthora pluvialis je houbový patogen napadající jehličnaté dřeviny. Způsobuje opad jehličí, odumírání větví a tvorbu rakovinových lézí.

Napadení se projevuje intenzivním opadem jehličí, odumírání výhonů a vznikem rakovinových lézí na kmenech, silnějších větvích i kořenech hostitelských dřevin. Tyto symptomy mohou vést k vážnému oslabení stromu, případně až k jeho úhynu. Příznaky na jehlicích se nejprve projevují na jejich bázi jako oddělené olivově zelené léze, které postupně zbarvují do žluta až červenohněda. Symptomy napadení jsou nejvíce patrné od dubna do října. Příznaky se mohou projevit pouze na jednom výhonu, který postupně usychá. Napadení vede k předčasnému opadu jehličí spodní poloviny koruny. Postupně může zasáhnout celý strom. Příznaky se mírně liší v závislosti na hostitelské dřevině. Opad jehličí způsobuje P. pluvialis zejména u borovic a jedlovce. Kancerózní léze vytváří zejména u dubu tanoaku a jedlovce.

Determinačním znakem poškození P. pluvialis je opad všech jehlic ve svazku a charakteristická olivově zelená ohraničená léze na bázi jehlice v prvotním stádiu napadení. Poškození P. pluvialis lze zaměnit za poškození způsobené abiotickými faktory nebo za napadení druhem Phytophthora ramorum, který napadá podobný okruh hostitelů a vyvolává obdobné symptomy jako je opad jehličí, odumírání výhonů nebo rakoviny větví a kmenů.

P. pluvialis vytváří několik infekčních cyklů ročně. Vývoj je velmi rychlý. Při optimálních podmínkách je dokončen během 48-96 hodin. Sporangie se uvolňují z napadených listů během chladného a deštivého období. K infekci dochází mezi podzimem a jarem nejprve na spodních větvích. Napadá dřeviny bez rozdílu věku, nejčastěji postihuje jedince starší tří let.

K šíření P. pluvialis dochází jako u jiných druhů Phytophthora závlahovou vodou nebo rozstřikem kapek při dešti, kdy dochází k uvolnění konidií z acervulí. Dále infikovaným rostlinným materiálem (rostlinami určenými k dalšímu pěstování, dřevem a jehličím), kontaminovaným pracovním nářadím, obuví nebo na vozidlech. Příznivé podmínky pro usídlení a šíření vytváří časté srážky a vysoká relativní vzdušná vlhkost.

Tento patogen může způsobit závažné finanční ztráty v lesnictví. Jeho negativní dopad se může projevit i ve školkách. Patogen může ohrozit městskou zeleň, školky jehličnatých dřevin i nové výsadby.

Za původní areál výskytu se považuje severozápad USA. V Evropě byla poprvé P. pluvialis identifikována ve Velké Británii v Cornwallu v roce 2021 na douglasce a jedlovci západním. Po rozsáhlém průzkumu byla zjištěna další ohniska výskytu v Devonu, Cumbrii, Surrey, Shropshire a na několika místech ve Skotsku a Walesu. V roce 2008 byl patogen zavlečen na Nový Zéland. Další výskyty byly pozorovány v roce 2018. V roce 2024 byl zaznamenán výskyt v Belgii.

P. pluvialis je zařazena na seznamu škodlivých organismů EPPO Alert List, které nejsou dosud regulovány, ale představují potenciální riziko pro region EPPO.

Nejúčinnější ochrana spočívá v prevenci. Mezi preventivní opatření patří použití zdravého sadbového materiálu ve výsadbách, důkladná dezinfekce mechanizace a pracovních nástrojů a dodržování fytosanitárních opatření v místech s epidemickým výskytem patogena.

Při metodě chemické ochrany jsou používány přípravky na bázi kyseliny fosforečné.