Popis
lufa válcovitá
Luffa aegyptiaca
Jednoletá rostlina s popínavou lodyhou o délce až několik m (–15). Lodyha pětihranná, jemně chlupatá nebo olysalá, s 3–6ramennými úponky. Listy velké 8–25 cm v průměru, střídavé, čepele dlanitě pěti až sedmilaločné, na bázi srdčité, laloky jsou trojúhelníkovité, na okraji celistvé nebo mělce chobotnaté, špičaté, řapík dlouhý 5–15 cm. Květy jednopohlavné, pětičetné, 5–10 cm v průměru, samčí vyrůstají v úžlabních 15–20květých hroznech; samičí vyrůstají jednotlivě na stopkách ze stejných úžlabí, listeny jsou vejčité, dužnaté; kalich je široce zvonkovitý, kališní lístky tvoří krátkou trubku, cípy vejčité nebo kopinaté, delší než trubka a jemně chlupaté, u všech květů korunní lístky volné, rozložené, sytě žluté, široce vejčité, celokrajné, až 4,5 cm dlouhé a 2 cm široké; cípy jsou obvejčité až obráceně klínovité; samčí květy na krátkých stopkách s listenci mají tři nebo pět volných tyčinek se širokými, bílými nitkami. Samičí květy na dlouhých stopkách mají spodní, jemně chlupatý, úzce válcovitý semeník se dvou až třílaločnou bliznou. Květy vyrůstají v úžlabních 15–20květých hroznech dlouhých 15–35 cm, dosahují 5–6 cm v průměru; listeny jsou vejčité, dužnaté; kalich je široce zvonkovitý, řídce chlupatý, s kopinatými cípy delšími než trubka; koruna je sytě žlutá, cípy jsou obvejčité až obráceně klínovité; v samčích květech je 3–5 tyčinek; semeník je spodní.
Plod je dle druhu buď hladká válcovitá nebo žebernatá, rovná nebo mírně zakřivená bobule, obvykle (20–)30–60 cm dlouhá a 6–10 cm široká, někdy tmavě pruhovaná se stopkou asi 1–6 cm dlouhou. Pokožka je světle zelená, postupně žloutne a v úplné zralosti je hnědavá. Dužnina je krémově bílá. Oplodí tvoří pružné cévní svazky inkrustované celulózou. Semena jsou černá, matná, eliptická až vejčitá, zploštělá, asi 10–15 mm dlouhá a 10 mm široká, s úzkými blanitými křídly, bohatá na olej.
Původem z tropických oblastí Starého světa, JV Asie.
Plody jsou jemné a aromatické, konzumují se ale pouze mladé, do 10–12 dnů po oplození, starší plody se po vyschnutí používají jako mycí houby, filtry, pro aranžování suchých vazeb a výrobu textilních doplňků. Rovněž se používá jako olejná rostlina.
lufa ostrohranná
Luffa acutangula
Jednoletá jednodomá úponkatá popínavá bylina. Lodyha tenká hranatá a lysá. Listy střídavé, řapíkaté (až 15 cm), s 5–7 laloky, 10–25 cm velké, úponky až 6klané. Květy pětičetné, 5–9 cm velké, žluté, samčí v chudokvětých květenstvích, s dlouhými (až kolem 30 cm) stopkami, samičí jednotlivě v úžlabích listů se stopkami do 15 cm. Plod kyjovitá vysychavá pukavá bobule, do 40 cm dlouhá, s 8–10 podélnými hranami, ve zralosti bledě zelená až hnědavá, s 3 silně vláknitými komorami a mnoha semeny, otvírající se víčkem na konci. Semena oblá, zploštělá, kolem 1 cm dlouhá, černá, s členitým povrchem.
Původem pravděpodobně v Indii, pěstuje se především v tropických oblastech, nejvíce v J a JV Asii. Mladé (asi do 15 cm) plody s bílou šťavnatou a křehkou dužninou se používají jako zelenina. Méně vhodná pro výrobu mycích hub aj. výrobků z pletiv cévních svazků než lufa válcovitá. Používá se také jako olejná rostlina a ve farmacii.
Rostlinolékařský portál se načítá...