Rostlinolékařský portál

Rod bělotrn (Echinops) náleží do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Zahrnuje přibližně 120 druhů, jejichž areál rozšíření sahá od jihovýchodní Evropy přes Středomoří až do střední Asie. V České republice se pěstují především okrasné druhy, např. bělotrn modry (Echinops ritro), b. banátský (E. bannaticus) nebo b. kulatohlavý (E. sphaerocephalus). Jedná se o vytrvalé, statné byliny s výrazným kůlovým kořenem, který zajišťuje dobrou odolnost vůči suchu. Nadzemní část je přímá, tuhý stonek, obvykle jednoduchý nebo jen málo větvený, vysoký zpravidla 60–150 cm. Povrch stonku bývá jemně chlupatý až plstnatý. Listy jsou střídavé, hluboce laločnaté, s ostnitě pilovitým okrajem. Horní strana listu je tmavě zelená, spodní strana často plstnatě bělavá, což snižuje ztrátu vody výparem. Spodní listy jsou řapíkaté, horní přisedlé. Typickým znakem rodu je kulovité květenství (hlávka) o průměru přibližně 4–7 cm, složené z velkého počtu drobných trubkovitých květů. Květenství má nejčastěji modrou až modrofialovou barvu, méně často bílou (b. kulatohlavý). Kvete obvykle od července do srpna. Plodem je nažka opatřená jemným chmýrem, umožňujícím šíření větrem.​ bělotrn kulatohlavý
Echinops sphaerocephalus
Vytrvalá nebo víceletá bylina s nápadnými kulovitými strbouly listů. 

Rumiště, navážky, odvaly lomů, železniční náspy, říční navigace, kraje cest, ruderalizované suché stráně, vinice. Druh neobhospodařovaných, periodicky narušovaných, světlých suchých a mikroklimaticky teplých stanovišť, vázaný na mírně bazické, kypřené půdy, které jsou humózní nebo aspoň s dobře přístupnými živinami.
Bělotrn je dlouhověká trvalka s nízkými nároky na údržbu, vhodná pro suché záhony, extenzivní výsadby a prérijní typy porostů.

Bělotrn kulatohlavý se v současnosti stále šíří, kolonizuje nové lokality, částečně i snižuje jejich diverzitu. Jeho biotopy jsou v naší krajině perspektivní. Vzhledem k jeho nižší konkurenční schopnosti však není extrémně nebezpečný. Nebezpečí představuje hlavně při šíření na stepní lokality. 

Kew Ssience. Plants of the World Online: Echinops. Dostupné z: https://powo.science.kew.org [cit. 27. 4. 2026]
Huxley, A., Griffiths, M., Levy, M. (eds.). The New Royal Horticultural Society Dictionary of Gardening. London: Macmillan Press, 1992. ISBN 978‑0‑333‑47494‑5.