Rostlinolékařský portál

Je známo více než 150 druhů hostitelských rostlin z více než 30 čeledí, preferovány jsou zejména rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae), zvláště sója luštinatá (Glycine max). K hospodářsky významným hostitelům se řadí různé druhy zeleniny, např. lilek rajče (Solanum lycopersicum), dále kukuřice setá (Zea mays), slunečnice roční (Helianthus annuus), tabák virginský (Nicotiana tabacum), ovocné plodiny a okrasné rostliny.

Vyskytuje se.

První úředně ověřený nález byl potvrzen v září 2020 na lokalitě Praha – Libeň v zahrádkářské kolonii. Úřední detekční průzkum probíhal v letech 2020, 2022 a 2023.

Dospělci kněžice zeleninové jsou relativně velcí (alespoň při porovnání s původními středoevropskými druhy kněžic), dosahují délky 13–18 mm, mají podlouhle oválný tvar těla a obvykle světle zelené zbarvení. Zbarvení je ale proměnlivé, dospělci mohou být např. hnědozelení nebo melaničtí, vyskytují se i jedinci se žlutým předním okrajem hlavy a štítu.  
Mladší larvy kněžice zeleninové mají černé zbarvení s výraznými bílými a oranžovými skvrnami zejména na hřbetní straně zadečku. Starší larvy mají uprostřed hřbetní strany zadečku dvě řady velkých, okrouhlých, bělavých skvrn a podobné skvrny jsou i na okrajích třetího až sedmého zadečkového článku, mají červenavou kresbu na bočních okrajích štítu a řadu červenavých skvrn na bocích viditelných zadečkových článků.

Ze středoevropských druhů jsou kněžici zeleninové podobní zástupci rodu Palomena, jednak velmi hojná kněžice trávozelená (P. prasina, 12–15,5 mm), jednak vzácnější kněžice zelená (P. viridissima, 12–15 mm). Kněžice zeleninová však bývá větší, podlouhlejší, okraje jejích zadečkových článků nesou pouze stejnobarevné tečkování (toto tečkování je u rodu Palomena výrazně černé) a membrána jejích polokrovek je světlá (ve srovnání s hnědavou membránou u rodu Palomena). Larvy druhů rodu Palomena jsou po celou dobu vývoje jednobarevně světle zelené.

Dospělci a nymfy kněžice zeleninové mohou sát na všech částech rostlin včetně stonku, ale přednostně napadají plody a mladé výhony. V místech sání se vytvářejí drobné, tvrdé, hnědavé nebo načernalé skvrny. Sání kněžic brzdí růst nezralých plodů, působí deformace plodů a předčasný opad napadených plodů. Semena napadené sóji jsou malá, scvrklá a deformovaná.

Příznaky poškození lze zaměnit s příznaky poškození způsobenými jinými druhy ploštic, případně jiným hmyzem s bodavě sacím ústním ústrojím. Podobné jsou i počáteční příznaky houbových onemocnění.

Přezimující dospělci opouštějí své úkryty na jaře. Páří se brzy po úživném žíru, který probíhá hlavně v noci. Vajíčka jsou kladena do horní části hostitelských rostlin. Vývoj vajíček trvá v závislosti na teplotě 4–12 dní. Larva se vyvíjí 20–60 dní. Kněžice zeleninová má 2–6 generací ročně.

Na kratší vzdálenosti se kněžice zeleninová šíří přelety dospělců, na delší vzdálenosti zejména transportem a obchodem. V polovině 20. století se v Evropě začal tento druh šířit směrem na sever.

Kněžice zeleninová je hospodářsky významným škůdcem ve většině oblastí, v nichž se vyskytuje. Kromě redukce výnosu dochází i k snižování kvality plodů hostitelských rostlin, plody jsou znehodnoceny esteticky, produkty získávají nepříjemný zápach a jsou neprodejné. Kněžice se podílí také na přenosu houbových chorob.

Předpokládá se, že oblastí původu kněžice zeleninové je východní Afrika nebo Středomoří. V současnosti je tento druh prakticky celosvětově rozšířen v tropech a subtropech Evropy, Asie, Afriky, Austrálie a Ameriky. Vlivem oteplování se areál rozšiřuje i do dříve chladnějšího mírného pásma. V sousedním Slovensku byl výskyt kněžice zeleninové poprvé zaznamenán v r. 2014, v dalších letech došlo k rychlému nárůstu populace tohoto druhu.

Kněžice zeleninová není podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 karanténním škodlivým organismem pro EU ani regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro EU, a nejsou stanovena žádná fytosanitární opatření proti zavlékání a šíření tohoto škodlivého organismu.

Monitoring je možné provádět vizuální prohlídkou hostitelských rostlin.

Vaječný parazit Trissolcus basalis.

V územích s výskytem kněžice zeleninové se provádí chemická insekticidní ochrana. Při pěstování sóji se doporučuje k ochraně později dozrávajících odrůd využívání návnadových porostů raných odrůd, u kterých se provede insekticidní ošetření.

​​Informační leták: Invazní škodlivé organismy aktuálně se šířící v ČR