Rostlinolékařský portál

Všechny obilniny (nejvýznamněji pšenice a ječmen), kukuřice, některé druhy okrasných a plevelných trav.

kyjatka travní
Vřetenovité mšice v těle 2,2–3,6 mm dlouhé. Barva těla bledě zelená až zelenožlutá s podélným tmavozeleným pruhem na hřbetě. Sifunkuli jsou zelené.
kyjatka osenní
Neokřídlené mšice jsou štíhlé vřetenovité, v dospělosti 2,2–3,3 mm velké. Dospělci i nymfy mají zbarvení těla převážně žlutozelené, zelené až červenohnědé, zřídka světle hnědé, sifunkuli černé, delší než chvostek. Vyskytuje se nejhojněji v klasech, může se vyskytovat ale i na listech a listových pochvách.
mšice střemchová
Neokřídlené dospělé samice jsou široce oválné, klenuté, velké 1,7–2,2 mm. Zbarvení trávově zelené až olivově hnědé, kolem sifunkul bývá červenohnědá skvrna nebo příčný proužek. Okřídlené mšice jsou téměř černé, sifunkuli tmavé.

Možná záměna s dalšími 14 druhy mšic vyskytujících se na obilninách v ČR.

Přímé škody sáním jsou znatelné při silném výskytu. Posátá místa na rostlině žloutnou, listy se kroutí a zasychají. Nepřímé škody u infikovaných rostlin virózou zakrsají a jsou na nich patrné barevné změny.

Odlišení konkrétní virózy od ostatních, případně abionóz, je možné provést laboratorně.

Životní cyklus mšic viz kyjatka osenní, kyjatka travní a mšice střemchová.

Mšice sáním oslabují rostliny a dochází i k poklesu výnosu. Významu nabývají nepřímé škody způsobené přenosem virů, především virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Škody jsou často kombinované vlivem napadení viru zakrslostí pšenice (WDV), jenž přenáší křísek polní (Psammotettix alienus).
kyjatka osenní
Způsobuje virovou žlutou zakrslostí ječmene (BYDV). Rostliny zakrsají a jsou na nich patrné barevné změny. 
kyjatka travní
Způsobuje virovou žlutou zakrslostí ječmene (BYDV). Rostliny zakrsají a jsou na nich patrné barevné změny.
mšice střemchová
Způsobuje virovou žlutou zakrslostí ječmene (BYDV). Rostliny zakrsají a jsou na nich patrné barevné změny.