Rostlinolékařský portál

Opadavé beztrnné nízké stromy nebo keře. Listy střídavé, trojčetné, dlouze řapíkaté, bez palistů. Květy žluté, motýlovité, v převislých koncových hroznech. Plodem je podlouhlý, smáčklý lusk se slabě křídlatým okrajem, s několika ledvinitými semeny. 
Rod zahrnuje dva druhy , které jsou rozšířeny v jižní části střední Evropy a Středozemí a které jsou u nás pěstovány jako okrasné.
štědřenec odvislý
Laburnum anagyroides Keř až strom 5–9 m vysoký, s rozkladitou korunou a převislými postranními větvemi. Kůra a borka dlouho hladká, černohnědá. Dřevo má skoro černé jádro. Listy trojčetné, lístky eliptické až obvejčité, 3–8 cm dlouhé, na vrcholu ± zaokrouhlené, na líci sytě zelené, lysé, na rubu šedozelené, přitiskle stříbřitě chlupaté. Pupeny vejcovité, tupé, dlouze bíle chlupaté. Letorosty šedozelené, přitiskle chlupaté. Květy světle nebo sytě žluté, asi 2 cm dlouhé, po 14–25 v převislých hroznech, 10–25 cm dlouhých. Kvete V–VI. Lusky 4–6 x 0,5 cm, ploché, mírně zahnuté, přitiskle chlupaté, se 2–6 tmavohnědými, slabě zploštělými, ledvinitými semeny.
štědřenec alpský
Laburnum alpinum Keř, vzácněji strom, který má velmi dekorativní květní hrozny, jenž jsou dlouhé a husté. Květy slabě voní. Plodenstvím je lusk, který obsahuje až 5 semen, I tento druh je jedovatý. 

štědřenec odvislý
Světlomilná dřevina. Na půdy je nenáročný, roste na písčitých až hlinitých, omezeně i jílovitých a zaplavovaných. Preferuje půdy vápenité. Optimum má v nížinách až pahorkatinách cca do 500 m. n.m.

Etablovaný druh, který může negativně působit zejména v porostech teplomilných dřevin. Hlavně v hodnotných biotopech tohoto typu by proto měl být omezován. jako nejvhodnější se ukázal řez, případně vysekávání, spojené se zatíráním ran koncentrovaným herbicidem pro zabránění případného zmlazení. V sídlištích, silně pozměněných a a z hlediska zachování biodiverzity méně hodnotných stanovištích lze tolerovat.