Rostlinolékařský portál
bodlák obecný
Carduus acanthoides
čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Vědecká synonyma: Carduus camporum, C. fortior, C. martrinii, C. murfatlarii, C. polyacanthus, C. thessalus, C. velebiticus, C. medius subsp. martrinii
EPPO kód: CRUAC
Popis
Kořen rostliny je vřetenovitý, rozvětvený.
Dvouletá, 30–150 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, větvená, ostnitě křídlatá, lysá až řídce chlupatá. Listy střídavé, přisedlé, peřenolaločnaté až peřenosečné, ostnité, lysé až roztroušeně chlupaté, přízemní listy až 40 cm dlouhé a 10 cm široké, lodyžní listy 6–12 cm dlouhé, 1,7–4,5 cm široké. Úbory vyrůstají jednotlivě na koncích lodyhy a větví, jsou stopkaté a mají 2,5–3 cm v průměru. Zákrov široce miskovitý, zákrovní listeny kopinaté, střechovitě se překrývají. Květy úboru pouze trubkovité, pěticípé, světle červené až červenofialové. Kvete od června do srpna. Plodem je zploštělá dvounažka eliptického až okrouhlého tvaru, až 10 mm dlouhá, s okrajovými křídly a sekrečními kanálky na hřbetní straně.
Druh se rozmnožuje semeny (generativně). Byla zaznamenána i možnost vytváření vedlejších růžic na kořenové hlavě. Semena neklíčí hned po dozrání, ale až na jaře po přezimování. Část semen setrvává na rostlinách přes zimu. Jejich dormace je způsobena nedorostlým emryem v nažkách. Klíční rostliny se objevují během dubna a května.
Nároky na stanoviště
Tento druh bodláku roste na polích, úhorech, rumištích, okrajích cest, navážkách, náspech a v lomech. Daří se mu na lehčích, vlhkých až vysýchavých půdách bohatých na dusík.
Zaplevelení
Ze Severní Ameriky je bodlák obecný udáván jako plevel, který je poměrně úspěšně likvidován pomocí herbicidů nebo kosením.
Odkazy a použité zdroje
Mikulka, J. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. Praha: Farmář, 1999. ISBN 80-902413-2-8
Mlíkovský, J., Stýblo, P. (ed.). Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Praha: ČSOP, 2006. ISBN 80-86770-17-6