Rostlinolékařský portál

Vytrvala, trsnatá bylina, s až 1 m vysokou lodyhou, nepříjemně aromatickou. Listy jsou široce vejčité, jedenkrát peřenoklané až peřenodílné s 1–2 jařmy úkrojků. Spodní stranu listů pokrývá vrstvička bílé plsti, zabraňující přílišnému vypařování. Laty jsou husté s jednoduchými kopinatými listeny, úbory krátce stopkaté, drobné, na konci větévek nahloučené. Kvete od července do září.
Pelyněk černobýl se rozmnožuje generativně nažkami, které klíčí hojně hned po uzrání a jsou roznášeny vzduchem. Vegetativně se množí částmi kořenových výběžků, nápadná je regenerace z pahýlů lodyh.
Jedná se o velmi nebezpečný plevelem, jehož pyl je silně alergenní.

Vyskytuje se hojně po celém území. Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. Roste na rumištích, kolem komunikací, na mezích a úhorech, v pobřežních křovinách.

Tvoří husté, silně dřevnatějící trsy, které se nalézají v různých zemědělských kulturách (sadech, vinohradech, trvalých travních porostech). Stále častěji se vyskytuje na orné půdě v nejrůznějších plodinách. Hojněji jej nalézáme na okrajích pozemků. Jeho výskyt podporuje nižší intenzita zpracování půdy. V porostu pelyňku nalézá klidová místa hraboš polní, který se zde silně množí.