Rostlinolékařský portál

tesařík

Massicus raddei

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

Vědecká synonyma: Mallambyx raddei, Neocerambyx raddei, Pachydissus japonicus, Pachydissus raddei

EPPO kód: MALLRA

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Tesařík Massicus raddei napadá listnáče. K hlavním hostitelům se řadí různé druhy rodů dub (Quercus spp.) a kaštanovník (Castanea spp.), dalšími hostitelskými rody jsou citroník (Citrus spp.), kaštanovec (Castanopsis spp.), morušovník (Morus spp.), pavlovnie (Paulownia spp.), Xylosma spp. a zelkova (Zelkova spp.), za hostitele je považován i jasan mandžuský (Fraxinus mandshurica).

Situace v ČR

Status výskytu v ČR

Nevyskytuje se.

Výsledky detekčních průzkumů

Úřední detekční průzkum výskytu tesaříka M. raddei v ČR dosud nebyl proveden.

Popis

Dospělci jsou poměrně velcí a dlouzí (35–63 mm), hnědavě zbarvení, u čerstvě vylíhlých jedinců se žlutými chloupky. Samci mají tykadla mnohem delší než tělo, samice mají tykadla o něco kratší než tělo.

Nakladená vajíčka jsou krémově bílá, později žloutnou. Mají vejčitý tvar, jsou 4–5 mm dlouhá a 1,5–2,5 mm široká. Larvy jsou krémově bílé a dosahují délky 65 mm a šířky 11 mm. Kukla je žlutavě bílá, dlouhá až 31–65 mm.

Možnost záměny

Dospělce i larvy je možné zaměnit za jiné druhy tesaříků.

Příznaky poškození/napadení

Tesařík M. raddei způsobuje odumírání větví nebo celých stromů. Pod napadenými stromy se objevuje dřevní drť. Na kmenech a větvích napadených stromů lze pozorovat otvory, kterými larvy odstraňují trus a dřevní drť. Larvy produkují tři typy odpadu. Prvním typem jsou samotné dlouhé tenké výkaly tmavě hnědé barvy, který je obtížné rozpoznat. Druhým typem je trus smíšený s dřevními pilinami, který je snadno zjistitelný. Třetím typem je směs trusu, pilin a vody, která je žlutě hnědá, lepkavá a nejsnadněji rozpoznatelná. Po vylíhnutí dospělců se na napadených kmenech objevují četné výletové otvory. Sledovat lze přeletující dospělce, kteří létají v noci a přiletují na světlo.

Možnost záměny poškození/napadení

Obdobné příznaky (přítomnost dřevěných drtinek) působí i larvy drvopleně obecného (Cossus cossus), výletové otvory a požerky mohou být zaměněny za výletové otvory a požerky jiných druhů tesaříků.

Životní cyklus

V severních části areálu výskytu trvá vývoj tesaříka M. raddei 3–4 roky. Vývoj populace je silně synchronizován, podobně jako v podmínkách ČR u chrousta obecného (Melolontha melolontha). Dospělí jedinci se líhnou v červenci až v srpnu a aktivují navečer a v noci. Samice kladou vajíčka jednotlivě do štěrbin v kůře živých stromů. Ihned po nakladení pokryjí vajíčko ochranným slizovitým sekretem. Jedna samice naklade během svého života průměrně 20 vajíček. Larvy se obvykle líhnou po jedenácti dnech. Larvy prvního stadia pronikají skrz kůru do floému a první 4 stadia se živí ve floému a kambiu, kde vytvářejí plošný požerek. Další stadia (páté a šesté) se živí ve dřevě (xylému), v němž vyžírají tunelovité chodbičky, dlouhé průměrně 144 cm. Larvy vyhazují dřevní drť a trus v průběhu celého vývoje jedním k tomu vytvořeným otvorem. Larvy vyžírají chodbičky ve dřevu různými směry, vyhýbají se ale patě kmene a nepronikají do kořenů.

Způsoby šíření

Dospělci M. raddei se mohou šířit přirozeně kratšími přelety, za jednu noc mohou uletět 300–1000 m, ale většinou se příliš nevzdalují od stromů, v nichž se vyvíjeli. Na delší vzdálenosti se může šířit se dřevem, dřevěnými výrobky a zejména s neošetřeným dřevěným obalovým materiálem.

Hospodářský význam

Napadené stromy rychle odumírají a jejich dřevo je znehodnocené. Tesařík M. raddei působil závažné škody v Číně již dříve, ale největší hospodářské i ekologické škody způsobil na dubech při rozšíření po roce 1993 na severovýchodu země v provinciích Liao-ning, Ťi-lin a Vnitřní Mongolsko. V roce 2005 dosahovaly hospodářské ztráty v provincii Liao-ning 200 milionů m3 dřeva a byly vyčísleny na 8,3 miliard EUR. Ekologické škody zahrnují 50% omezení zadržování vody v krajině, zvýšení eroze, zvláště na horách, a negativní dopad na přirozenou obnovu lesních porostů vzhledem k malému počtu stromů vytvářejících porostní clonu.

Zeměpisné rozšíření

Asie: Čína, Japonsko, KLDR, Korejská republika, Rusko (Dálný východ), Vietnam.

Fytosanitární regulace

Tesařík M. raddei se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Rostliny určené k pěstování (kromě rostlin v tkáňové kultuře, pylu nebo osiva) rodů dub (Quercus), kaštanovec (Castanopsis) a kaštanovník (Castanea), dovážené Číny, KLDR, Korejské republiky, Ruska, Tchaj-wanu a Vietnamu, musí mít průměr kmene u paty menší než 9 cm, nebo musí být trvale pěstovány v oblasti prosté tesaříka M. raddei, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu. Nelze-li splnit uvedené požadavky, musí být tyto rostliny trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na místě produkce, které státní organizace ochrany rostlin země původu uznala za prosté tesaříka M. raddei, a pokud byly rostliny pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti zavlečení tesaříka M. raddei, které bylo podrobeno nejméně jedné prohlídce ročně zaměřené na jakékoli známky výskytu tesaříka M. raddei, provedené ve vhodných obdobích roku pro zjištění výskytu tesaříka M. raddei, nebo na stanovišti produkce s uplatňováním vhodných preventivních ošetření, které bylo podrobeno ročně nejméně dvěma prohlídkám zaměřeným na jakékoli známky výskytu tesaříka M. raddei, provedeným ve vhodných obdobích roku pro zjištění výskytu tesaříka M. raddei, které bylo obklopeno nárazníkovou zónou o šířce nejméně 2000 m, kde byla během těchto úředních průzkumů potvrzena nepřítomnost tesaříka M. raddei, a rostliny, a zejména jejich kmeny, byly bezprostředně před vývozem podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka M. raddei, případně včetně destruktivního vzorkování, a nebyly pozorovány žádné známky výskytu tesaříka M. raddei.

Dřevo rostlin výše uvedených rodů, dovážené z výše uvedených zemí, musí pocházet z oblasti, v níž se tesařík M. raddei nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut, nebo musí být podrobeno vhodnému ionizujícímu záření tak, že v kterékoliv jeho části bylo dosaženo nejméně 1 kGy absorbované dávky, nebo musí být prosté kůry, mít příčný průměr v největším rozměru nepřesahující 20 cm a být ošetřeno vhodnou fumigací fluoridem sulfurylu v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Dřevo ve formě dřevěných štěpků a zbytků, získané zcela nebo částečně z uvedených rostlin, musí pocházet z oblasti, v níž se tesařík M. raddei nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být zpracováno na kusy o tloušťce a šířce nejvýše 2,5 cm, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut.

Monitoring a prognóza

Monitoring v oblastech, kde se tesařík vyskytuje, lze provádět vizuálně sledováním příznaků výskytu na hostitelských rostlinách.

Provádění ochranných opatření

Při zjištění výskytu tesaříka M. raddei na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V oblastech škodlivého výskytu tesaříka v Číně se osvědčil integrovaný přístup, zahrnující hromadné odchyty dospělců pomocí světelných lapačů s ultrafialovým světlem, biologickou ochranu proti larvám a kuklám pomocí hromadného vypouštění parazitoidů a vhodná pěstební opatření.

Odkazy a použité zdroje

EPPO Global Database

EPPO, 2021: Pest Risk Analysis for Massicus raddei.