Hostitelské spektrum
Jedná se kůru a dřevo vrtajícího zástupce na borovicích. Z dostupných informací a zkušeností byl tento druh detekován především na jedincích druhu Pinus sylvestris. Z dalších živných rostlin je uváděn také rod smrk (Picea spp.) a modřín (Larix spp.).
Popis
Dospělec je cca 7–12 mm dlouhý. Tvarem těla je to typickým krasec, má tedy oválné tělo, značně uťaté (ze směru od hlavy) a příčný profil těla ve tvaru písmene D. Barva bývá nafialovělá až namodralá.
Larva je měkká, bez končetin, bělavé barvy a také mají larvy zřetelná kusadla.
Možnost záměny
Pro svůj typický tvar těla (larva i dospělec) jsou snadno zaměnitelní s ostatními druhy rodu krasec. Rozhodujícím znakem bude ovšem vazba na uvedený druh hostitelské dřeviny a také velikost těla, která je např. oproti druhům rodu Buprestis znatelně menší.
Příznaky poškození/napadení
Larvy tohoto druhu provádějí žír pod kůrou, čím se tvoří značně klikaté chodbičky v podkorních zónách, které se s růstem larev rozšiřují a jsou zakončeny kuklení kolébkou (kuklení probíhá jak v běli, tak v kůře - vše je odvislé od tloušťky podkorních zón, resp. tloušťky dřevního materiálu).
Možnost záměny poškození/napadení
Tvar požerku, resp. tvarování larvální chodby je charakteristické pro předmětný rod. Charakteristická pro tento druh je také jeho inklinace k jehličnanům. Larvální chodby jsou charakteristické u tohoto druhu především tím, že se v ohybech chodeb meandrovitě rozšiřují, toto je typické pro zástupce rodů Anthaxia, Buprestis atp., nikoliv pro druhy rodu polník – Agrilus.
Životní cyklus
Je to druh s dvouletým vývojem (při krajně příznivých okolnostech může být vývoj také jednoletý), kdy zimuje stádium larvy. Larvální stadium dokončuje svůj vývoj v povrchových vrstvách dřeva, příp. kůry až v období jara. Rojení nastupuje skrz letní období (červen, červenec a srpen).
Hospodářský význam
Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především na oslabených stromech (takže se jedná o zásadního fyziologického škůdce), ale díky tendenci houbových spor vstupovat do dřeva přes larvální chodby a výletové otvory, je tento druh významně související s fenoménem modrání dřeva, které znehodnocuje především borové dřevo a znesnadňuje jeho prodejnost.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU