Rostlinolékařský portál

Z hlediska své trofické aktivity je označován jako oligofágní kůru a dřevo vrtající zástupce dřevinných druhů rodu lípa (Tilia spp.) s tím, že pro vývoj preferuje jak lípu srdčitou (Tilia cordata), tak l. velkolistou (T. platyphyllos). Tento druh prozatím v podmínkách střední Evropy nebyl pozorován na introdukovaných druzích výše zmíněného dřevinného taxonu.

Tělo dospělců je protáhlého a oválného tvaru. Tělo dosahuje 11–15 mm. Slabě pilovitá tykadla, která jsou umístěna na lehce vystupující hlavě zpod štítu, doplňují velké složené oči. Celý povrch těla, tedy štítu a krovek je hustě a hrubě tečkovaný a krovky navíc také rýhované s vypouklými mezirýžími a přítomnými drobnými černými tečkami. Základní barva těla je kovově zelená a na okrajích krovek přechází do žluté až purpurové. Za letu je na dospělcích nápadný výrazně modrý zadeček. Mezi dospělými jedinci samců a samic není velký pohlavní dimorfismus.
Larvy tohoto druhu jsou měkké s bělavým zabarvením a hnědými kusadly a dosahují velikosti až cca 1,5–2 cm.

Pro svůj typický tvar těla (larva i dospělec) jsou snadno zaměnitelní s ostatními druhy čeledi krascovitých. Rozhodujícím znakem bude ovšem zbarvení (příbuzné druhy L. mirifica a L. decipiens nemají výrazné podélné tmavé linie na středu štítu), a potom také vazba na uvedené hostitelské dřeviny. Ostatní druhy jsou vázané na jehličnaté dřeviny, nebo na duby, příp. jiné dřeviny.

Vývoj probíhá v silné kůře a pod kůrou dosud živých lip a to především na osluněných stranách kmenů, příp. na silnějších větvích. Kuklení probíhá přímo pod kůrou, nebo v kůře hostitelských stromů. Dospělci se po vystoupení z kukelního obalu prokousávají ven eliptickými výletovými otvory, které díky zvlnění kůry a jejím nervovostem mohou nabývat tvaru písmene „D“.

Tvar požerku, resp. tvarování larvální chodby je typické pro předmětný rod. Charakteristická pro tento druh je jeho trofická inklinace k lípám - Tilia. Na rozdíl od ostatních rodů čeledi krascovitých (např. Agrilus) jsou larvální chodby rodu Buprestis rozdílné především tím, že se v ohybech chodeb meandrovitě rozšiřují. Tento znak je charakteristický také pro zástupce rodů Anthaxia.

Je to druh s dvouletým vývojovým cyklem, kdy zimuje stádium larvy. Při krajně příznivých okolnostech může být vývoj také jednoletý. Kukla dokončuje svůj vývoj v povrchových vrstvách dřeva, příp. kůry a období rojení nastupuje skrz letní období (červen a červenec).

K. lipový může intenzivně škodit především při následné péči vzrostlých stromů (ořez korun, revitalizace cest a parků), nebo při výsadbě mladých lip, kde druh velmi příznivě reaguje na popřesadbový šok. Silné napadení může způsobit uschnutí celého stromů.

P. Martinek, MENDELU