Rostlinolékařský portál

Jedná se kůru a dřevo vrtajícího zástupce na dubech (Quercus spp.) (z dostupných informací byl tento druh detekován na jiných druzích dřevin – na buku lesním (Fagus sylvatica)).

Dospělec tohoto druhu bývá velký cca 8–16 mm a má velmi štíhlou siluetu těla. Barva celého těla je leskle měděná, ze spodu kovově modro-zelený. Na krovkách jsou přítomné zlatě–bronzové skvrny. Tyto skvrny jsou tvořeny velice jemnými chloupky, proto jsou velmi dobře viditelné zejména na přímém světle.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď, je tedy měkká, bez končetin a bělavé barvy se zřetelnými kusadly.

Podobným druhem je Ch. chrysostigma, který je ale velice vzácný. Od krasce šestitečného (Ch. affinis) se dá odlišit dle areálu výskytu – Ch. chrysostigma je charakteristický pro horské jehličnaté lesy; cca 1000 m n. m. Velikostně jsou téměř stejní, liší se především postavením a velikostí skvrn a žebry na krovkách. Ch. chrysostigma má skvrny větší, žebra vystouplejší a na okraji krovek najdeme purpurový lem. Druhým zaměnitelným druhem je Ch. igniventris, který je teplomilný a vývojem vázaný na borovice (Pinus spp.). Hlavním rozdílem od Ch. affinis je velikost, jelikož Ch. igniventris dorůstá pouze velikosti 0,6–1,1 cm.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou vzrostlých dubů s fyziologickými problémy (stres suchem, destrukce kořenů, kořenové hniloby atp.) a také pod kůrou pařezů. Do běle chodby, které jsou široké maximálně 3,5 mm, zasahují většinou pouze povrchově a jsou vyplněny dřevní drtí a prachem. Hlavním poškozením, které tento druh realizuje je hloubení vlnitých chodeb, které se tvoří v podkorních zónách hostitelských dřevin.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná, pokud se nejedná o již opuštěný materiál, na kterém jsou zjevné relativně dlouhé a velmi klikaté chodby, které se jemně rozšiřují po celé své délce a výletové otvory.

Imaga se objevují v terénu od začátku května do konce srpna s maximem svého výskytu v červnu. Dospělce lze často spatřit na kůře nejrůznějších listnatých stromů, jak zde odpočívají. Samičky pro kladení preferují osluněné kmeny. Vývoj probíhá přibližně 2–3 roky dle podmínek prostředí s tím, že zimuje larva a v posledním roce dospělec.

Tento druh je fyziologickým škůdcem, obsazuje tedy dřeviny nejen výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, ale také téměř zdravé, které jeho přítomností a vývojem hynou.

P. Martinek, MENDELU