Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých, ale také na jehličnatých dřevinách. Druh byl pozorován na dubech (Quercus spp.), buku (Fagus sylvatica), lípách (Tilia spp.), břízách (Betula spp.), ovocných dřevinách a jeřábech (Sorbus spp.), smrku (Picea spp) atp.

Jedná se o druh v dospělčím stádiu cca 0,6–1,8 cm dlouhého. Jeho tělo je podlouhlé a hodně štíhlé. Hlava je mírně zúžená v zadní části, aby široce nasedala na čtvercový štít. Tykadla jsou krátká pilovitá u samečků a samiček. Krovky jsou podélně žebrovány po celé své délce.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, se zřetelnými končetinami a velkým trnem, který na samém konci těla. Ke konci vývoje nabývá velikosti asi 2,5 cm.

Od ostatních druhů jmenovité čeledi se tento druh liší především barvou a stavbou těla. Tento druh lze zaměnit s příbuzným druhem L. navale, který je ale podstatně štíhlejší a silueta jeho těla je znatelně užší. Také krovky jsou hladké, kdežto u druhu H. dermestoides se objevují výše zmíněné lemy na krovkách.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých i jehličnatých dřevin, které musí být stále v kůře. Nejčastěji se larvy po nakladení vyvíjí v pařezech, odlomených kmenech, větvích a dalším dřevu, které je ještě v kůře. Mladé larvy hloubí ve dřevě, a to i ve větší hloubce dřeva, postupně se rozšiřující chodby, které mohou v konečné fázi nabývat délky až 26 cm a průměru cca 2 mm. Důležitým poznávacím znakem je přítomnost mycelia ambróziových hub na stěnách larválních chodeb, které tvoří potravní zdroj pro tento druh.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny a potom také začernání již neaktivních larválních chodeb odumřelým myceliem ambróziových hub.

Dospělci poletují již od poloviny dubna, ale převážně až v květnu (až do června), kdy zároveň probíhá kopulace a kladení na hostitelské dřeviny a dřevo. Následuje larvální vývoj, který je ukončen až po zimování, zimujícím stádiem je tedy larva. Celý vývoj se dokončuje až na jaře, tedy v návaznosti na podmínky klimatu a vlhkosti. Generace je tedy maximálně dvouletá, ale většinou je to druh s jednoletým vývojem.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem ve zdravotně hodně oslabených porostech, kde bude dominovat především v bohatě vlhkých letech. Z podstaty jeho vývoje ve dřevu, se jedná o technického škůdce, kde kromě destrukce dřevní hmoty bude rozhodující také tendence okolí napadeného dřeva měnit barvu vlivem mutualisticky působících ambróziových hub.

P. Martinek, MENDELU