Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce (žeroucí na listech rostlin) na velkém počtu druhů listnatých dřevin. Nejčasněji jsou imaga viditelná na bucích (Fagus sylvatica), břízách (Betula spp.), dubech (Quercus spp.) atp.

Délka těla dospělců je 0,6–0,8 cm. Tělo je pokryto krátkými, podlouhlými šupinami, které mají zářivě zelenozlatou barvu. Tykadla a nohy jsou světle žluté až červenohnědé, zřídka tmavé. Chodidla jsou žlutavá a stehna všech tří párů končetin mají zřetelný zub. Štít je kratší než jeho šířka. Krovky jsou podélně rýhované.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Phillobius. P. betulinus na rozdíl od P. argentatus má břišní část zadečku lysou a na rozdíl od P. arborator má P. betulinus šupinatý i štít. Larvy těchto druhů není možné makroskopicky rozeznat.

Poškození na dřevinách, resp. na jejich litech, je dobře rozpoznatelné, jedná se o tzv. dopředný žír dospělců (často jsou poškození označována také jako „okrajové zářezy“). Jsou to křivolaké chodbičky směřující od okrajů listů k jejich střední žilce. Toto poškození se tvoří na listech při menší síle populace listohlodů. Při vyšší početnosti imaga již listy pouze nepravidelně děrují. Larvy jsou vázány na půdní prostředí, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují.

Se jmenovanými druhy stejného rodu je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude zase snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, a proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce v červnu až červenci. Nakladená vajíčka na listy dřevin poté opadávají na zem a zde se dále vyvíjejí larvy. Larvy v zemi také zimují a následně projdou kukelním klidem až na jaře následujícího roku.

P. Martinek, MENDELU