Rostlinolékařský portál

Jedná se kůru a dřevo vrtajícího zástupce na dubech (Quercus spp.). Z dostupných informací nebyl tento druh detekován na jiných druzích dřevin.

Dospělec tohoto druhu bývá velký cca 0,8–1,3 cm a má velmi štíhlou siluetu těla. Barva celého těla je zelenavě bronzová se dvěma světlými puntíky zhruba uprostřed délky krovek. Tyto skvrny jsou tvořeny velice jemnými chloupky, proto jsou velmi dobře viditelné zejména na přímém světle.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď, je tedy měkká, bez končetin a bělavé barvy se zřetelnými kusadly.

Od ostatních druhů čeledi krasců se tento druh liší stavbou těla, tedy celkově velmi štíhlou siluetou celého těla. Pro svůj typický tvar těla (larva i dospělec) jsou snadno zaměnitelní s ostatními druhy rodu polník. Rozhodujícím znakem bude ovšem přítomnost barevných znaků na krovkách jedinců tohoto druhu a potom také vazba na uvedenou hostitelskou dřevinu a relativně větší velikost těla (oproti příbuzným druhům stejného rodu). Ostatní druhy polníků jsou vázané na buky, jasany, vrby, topoly.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou vzrostlých dubů s fyziologickými problémy (stres suchem, destrukce kořenů, kořenové hniloby atp.) a pařezů. Do běle chodby, které jsou široké maximálně 3,5 mm, zasahují většinou pouze povrchově a jsou vyplněny dřevní drtí a prachem. Hlavním poškozením jsou tedy až cca 2 cm široké vlnité chodby, které se tvoří v podkorních zónách dřeviny.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná, pokud se nejedná o již opuštěný materiál, na kterém jsou zjevné relativně dlouhé, velmi klikaté chodby, které se jemně rozšiřují po celé své délce.

Dospělci poletují v červnu, kdy zároveň probíhá kladení (na osluněné části kmenů) na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj. Na konci vývoje larva zimuje a kuklí se až na jaře. Generace je tedy jednoletá.

Tento druh je vyloženě fyziologickým škůdcem, obsazuje tedy dřeviny nejen výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, ale také téměř zdravé dřeviny, které jeho přítomností a vývojem hynou.

P. Martinek, MENDELU