Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách s tvrdým dřevem. Druh byl pozorován především na buku, dubu, ořešáku a ovocných dřevinách.

Jedná se o druh hmyzu, který v dospělém stadiu dosahuje délky celého těla cca 1,7–2,8 cm. Má štít silně vrásčitý se silnými hroty po obou stranách. Tykadla jsou charakteristicky dlouhá a u samečků o podstatnou část delší než tělo. Krovky jsou zcela černé a mírně lesklé s tím, že se velice často objevuje slabé ochlupení jak na nich, tak na zbytku těla.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší barvou těla, tedy černou barvou, která je na celém těle. Od druhu stejného rodu, který je v podmínkách střední Evropy nejpodobnější (C. cerdo), lze tento předmětný druh odlišit především dle velikosti, C. scopolii je významně menší (1,7–2,8 cm ku 2,4–5,3 cm u C. cerdo), a potom u něj také chybí znatelně nafialovělé konce krovek, které jsou dospělců C. cerdo charakteristické.

Larvy tohoto druhu se vyvíjejí pod kůrou listnatých dřevin, kde pro svůj vývoj upřednostňují především silnější větve a tenčí kmínky. Jedná se o dřeviny s významnými fyziologickými problémy (stres suchem, přirozená senescence, nechanické poškození, odlomení kosterních větví atp.). Do běle chodby zasahují většinou ze začátku vývoje, v pozdějších fázích, tedy kuklení, se chodby dostávají hlouběji do dřeva v podobě hákovitých kukelních komůrek. Larvální chodby mohou být až 15 cm dlouhé.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná s tím, že na poměry předmětné čeledi se jedná o velkého zástupce. Tato souvislost hovoří o tom, že v pozdějších fázích vývoje budou larvální jedinci podstatně větší, než většina ostatních zástupců tesaříkovitých.

Dospělci poletují od května až do července, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje nejprve larva a následně imágo, které se prokousává z místa kuklení až na jaře příštího roku. Generace je tedy dvouletá a při nepříznivých podmínkách se může protáhnout o jeden rok.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumírající. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb ve dřevním materiálu se jedná také o technického škůdce, ale především tenčího dřeva. Důležitá je skutečnost, že tento druh bude obsazovat pouze neodkorněný dřevní materiál.

P. Martinek, MENDELU