Rostlinolékařský portál

Jedná se o oligofágního až polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh jednoznačně preferuje dub (Quercus spp.), jen zřídka bývá ke spatření na jiných dřevinách.

Jedná se o druh v dospělém stadiu cca 0,8–2,0 cm dlouhého, který má štít krásně oválného tvaru bez žádných zubů a jiných nerovností. Končetiny a tykadla mají červeno hnědé zbarvení s jemně bílým ochlupením. Krovky jsou žluté a hnědé při vzájemném střídání obou barev. Toto zbarvení tvoří charakteristické mimikry tohoto druhu.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší především barvou těla. Tento druh lze zaměnit s příbuzným druhem P. arcuatus, který má ale zbarvení odlišné s dominancí černé a žluté barvy. Také je tento druh méně častý, oproti P. arcuatus.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou dubů s významnými fyziologickými problémy (stres suchem atp.), nebo v čerstvě pokáceném a odlomeném/odřezaném dřevním materiálu. Do běle larvální chodby zasahují většinou silně, ale hlavním poškozením dřeva jsou chodby, které si dorostlé larvy hloubí pro potřeby svého zakuklení.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují převážně až v červnu a červenci, kdy zároveň probíhá kopulace a kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který je ukončen ještě tutéž sezónu, nebo se prodlouží maximálně o jeden rok. Generace je tedy maximálně dvouletá.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, zlomené, nebo pokácené, které nejsou odkorněny. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb se může jednat o technického škůdce.

P. Martinek, MENDELU