Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh byl pozorován na dubech (Quercus spp.), buku (Fagus sylvatica), lípách (Tilia spp.), ovocných dřevinách a jeřábech (Sorbus spp.).

Jde o druh, který je v dospělém stadiu cca 0,6–2,0 cm dlouhý a který má štít krásně oválného tvaru bez žádných zubů a dalších nerovností. Tykadla a nohy jsou červeno–žluté až oranžové a stehna prostředních a předních noh jsou tmavá až černá. Krovky jsou žluté a černé při vzájemném střídání obou barev. Toto zbarvení tvoří charakteristické mimikry tohoto druhu.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší především barvou těla. Tento druh lze zaměnit s příbuzným druhem P. detritus, který má ale zbarvení odlišné s dominancí tmavě hnědé a žluté barvy. Také je jmenovitý druh, oproti P. detritus, více častý.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých dřevin s významnými fyziologickými problémy (stres suchem atp.), nebo v čerstvě pokáceném, nebo odlomeném dřevním materiálu. Do běle larvální chodby zasahují většinou silně a hlavním poškozením dřeva jsou chodby, které si dorostlé larvy hloubí pro potřeby svého zakuklení.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují vzácně již koncem dubna, ale převážně až v květnu, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který je ukončen ještě tutéž sezónu, nebo se prodlouží maximálně o jeden rok. Generace je tedy maximálně dvouletá.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé, zlomené, nebo pokácené, které nejsou odkorněny. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb se může jednat také o technického škůdce.

P. Martinek, MENDELU