Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu především na jehličnatých dřevinách. Druh byl pozorován na smrku (Picea spp.), jedli (Abies spp.) a borovicích (Pinus spp.). Jeho vývoj byl zaznamenán také na jiných stromech, a to dokonce i listnatých dřevinách.

Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 1,0–2,2 cm dlouhá a má štít stejně široký, jako je hlava a jsou na něm přítomny trny na obou bocích. Oči jsou vykrojené a tykadla na poměry čeledě krátká, tedy cca do poloviny krovek. Krovky jsou hnědo šedé barvy s bledě žlutými pruhy (nejčastěji jsou na každé krovce dva tyto pruhy).
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší zbarvením a stavbou těla, tedy štítem stejně širokým jako je hlava a relativně krátkými tykadly. Od druhů stejné podčeledi (Lepturinae) lze tohoto zástupce odlišit především přítomností světlých pruhů na krovkách a celkově tmavší barvě zbytku těla (oproti např. R. mordax).

Larvy se vyvíjejí pod kůrou především jehličnatých dřevin s významnými fyziologickými problémy (stres suchem atp.) a pařezů. Jedinci mohou osidlovat ještě živé dřeviny, ale je zde nutná přítomnost dalšího stresového (mortalitního) faktoru, např. kůrovců atp. Jedinci jsou také schopni osídlit již rozkládající se dřevní hmotu. Do běle chodby zasahují většinou pouze zřídka a to především na tenkém dřevním materiálu. Hlavním poškozením jsou tedy vlnité chodby, které se tvoří v podkorních zónách dřeviny a na tenčím materiálu také hákovité chodby pro kuklení.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v květnu a jejich výskyt je možné detekovat až do srpna. V definovaném období zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje nejprve larva a následně mladé imago, generace je tedy dvouletá.

Tento druh je sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb ve dřevě se jedná také o technického škůdce, ale pouze tenčího materiálu.

P. Martinek, MENDELU