Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na jehličnatých dřevinách s preferencí smrku (Picea spp.). Druh byl pozorován také na borovici (Pinus spp.), jedli (Abies spp.) a modřínu (Larix spp.), ale také na některých listnatých dřevinách (jedná se spíše o raritní pozorování).

Jedná se zástupce v dospělém stadiu cca 0,8–1,8 cm dlouhé, kteří jsou barevně variabilní s tím, že dominuje modravě fialová barva různých intenzit. Štít je oválného tvaru, je silně tečkovaný a po bocích je zaoblený. Stehna končetin jsou kyjovitě rozšířená.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující a na konci vývoje cca 2,5 cm dlouhá. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy štítem s intenzivním tečkováním a také jeho oválným tvarem. Také kyjovitě rozšířená stehna jsou velmi charakteristická. Hodně charakteristická barva těla, tedy převážně leskle modro-fialová, a to po celém těle. Od tesaříka kovového (C. aeneum) je tento druh odlišný především mírně větší velkostí dospělců, větší pravděpodobností výskytu, a potom také barvou (C. violaceum je více ve fialových barevných tónech). Od druhů stejné podčeledi (Lepturinae) lze tohoto zástupce odlišit především zbarvením krovek a trofickou vazbou primárně na jehličnany.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou jehličnatých dřevin s významnými fyziologickými problémy nebo v pokáceném, ale ještě neproschlém jehličnatém dřevu, kde musí být přítomna korní pletiva. Larvální chodby se tvoří pouze v podkorních zónách a přilehlém dřevu, resp. v běli. Chodby larev jsou typické jakoby plošným charakterem a přítomností hákovité kukelní komůrky na jejich koncích. Tyto komůrky zasahují hlouběji do dřeva a larvální chodby jsou vyplněny bílou dřevní drtí, která má návaznost na larvální žír.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny v době kladení, či kopulace. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v květnu a mohou se objevovat až do září. V těchto termínech zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje larva a to i několikrát. Vývoje se může protáhnout až na tři roky, ale obvykle za příznivých podmínek a v čerstvém dřevním materiálu proběhne již za jeden (dva) rok.

Tento druh hlouběji do dřeva zasahuje pouze při kuklení, proto spíše omezuje komerční zhodnocení uskladněného, nebo káceného dřevního materiálu než, že by představoval zásadní limit pro prodejnost dřeva.

P. Martinek, MENDELU