Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Druh byl pozorován především na dřevinách rodu buk (Fagus spp.), bříza (Betula spp.). Jeho vývoj probíhal dle literatury také na různých druzích topolů: t. černý (Populus nigra), t. bílý (P. alba) a t. osika (P. tremula).

Jedná se o druh v dospělém stadiu cca 1,0–2,0 cm dlouhý, který má štít krásně oválného tvaru. Krovky i celé tělo je tmavé barvy (především šedá a černá) s bělavým zplstnatěním na povrchu. Na krovkách jsou přítomné tři řady proužkování, které je ve světlejších barevných tónech. Tykadla bývají o dost kratší, než je délka těla.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy štítem stejně širokým jako dlouhým a relativně krátkými tykadly. Charakteristické pro jmenovitý druh je také zbarvením celého těla.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých dřevin s významnými fyziologickými problémy (stres suchem atp.) a pařezů. Chodby larev zasahují většinou do běle pouze mělce a pro kuklení si tvoří hákovitě tvarované chodby v hloupějších vrstvách dřeva. Hlavním poškozením jsou tedy hluboké hákovité kukelní chodby. Tento druh při vývoji na buku vyžírá nepravidelné chodby mezi kůrou a bělí a kukelní komůrka je relativně krátká a do dřeva zasahuje jen pár centimetrů. V měkkých dřevinách jsou délky chodeb podstatně delší (až 10–15 cm). Ve dřevinách s tvrdým dřevem se chodby tvoří v hloubce 4 (9) cm.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v červnu a červenci, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který může pokračovat až v následujícím roce. Vývoj tedy může být i dvouletý, ale často je generace pouze jednoletá.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb na tenčím materiálu se jedná také o technického škůdce, ale pouze tenčího dřevního materiálu.

P. Martinek, MENDELU