Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

tamaryšek
Tamarix

čeleď: Tamaricaceae

EPPO kód: 1TAAG

Popis
Tamaryšky zahrnují stálezelené nebo opadavé keře, nebo vícekmenné stromy, metlovitým habitem připomínající jehličnany. Opadavé druhy na podzim výrazně červeně, oranžově či žlutě barví. Mají hluboce kořenící hlavní kořen zasahující i 40 m pod úroveň půdy a dlouhé podpovrchové postranní kořeny. Listy jsou přisedlé, zelené až šedomodré. Jsou drobné, šupinovité či jehlicovité, střechovitě postavené, často s rozšířenou, poloobjímavou, někdy až objímavou nebo pochvatou bází. Na vrcholu jsou špičaté, s ponořenými žlázami vylučujícími solné roztoky. Květy jsou malé, růžové až bělavé, 4–5četné, se 4–5 volnými tyčinkami, které vyrůstají ze žláznatého terče a pestíkem srostlým ze 3 (až 5) plodolistů. Semeník je svrchní se 3 (–5) bliznami na stylodiích. Květy vyrůstají v postranních klasovitých hroznech na loňských větvích nebo v koncových hroznech až latách klasovitých hroznů na letorostech. Kališních lístků je 4–5, na bázi jsou srostlé nebo výjimečně volné. Korunní lístky jsou volné. Plodem jsou tobolky asi 3–6 mm dlouhé, úzce jehlancovité, pukající 3-5 chlopněmi. Obsahují drobná úzce elipsoidní semena velikosti 0,5 mm, která jsou opatřena svazečkem chlupů. Tamaryšky jsou rozšířeny v oblastech Starého světa – od Středomoří, přes severní Afriku až po střední Asii a Čínu. V Evropě roste 14 druhů především ve Středomoří a na hranicích s Asií. U nás není žádný druh původní. Tamaryšek je také významným medonosným druhem a jeho bohaté květenství je cenným zdrojem potravy pro hmyz. V některých regionech však může představovat riziko – díky schopnosti vytahovat sůl z hlubších vrstev půdy a zvyšovat její salinitu může vytvářet toxické podmínky pro okolní vegetaci.
tamaryšek čínský 
Tamarix chinensis
Keř nebo vícekmenný strom, až 6 m vysoký. Větve jsou červenopurpurové až černé. Listy kopinaté až vejčité. Listeny jsou jen o málo delší než květní stopka. Květy jsou růžové, délka hroznů je 2–6 cm. Pochází z Číny, Mongolska, Koreje. tamaryšek čtyřmužný 
Tamarix tetrandra Keře vysoké až 3 m. Borka černá, šedočerná vzácně hnědá, větve lysé nebo s papillose. Listy přisedlé, s rovnou bází, dlouhé 4 až 5 mm. květy mají velice krátkou stopku. Kališní lístky někdy s řídkými pappilose, můžou být s několika zuby, mají dobře vyvinutý kýl. Korunní lístky vytrvávají dlouho, nejčastěji jsou oválné, dlouhé 2,5 mm. Kvete na loňských větvích na jaře v květnu o něco později než T. parviflora, hrozny jsou 6 až 7 mm široké a kolem 5 cm dlouhé, relativně řídké. Roste na jižním Balkáně, v Turecku, Krymu, Kypru a Blízkém východě.  tamaryšek drobnokvětý 
Tamarix parviflora 
Keře dorůstající max 3 m. Borka je nejčastěji hnědá až červeně hnědá, větve lysé. Květní stopka krátká, listeny dosahují do poloviny kalicha. Kališní lístky nepravidelně zubaté, s výrazným kýlem. Korunní lístky nejčastěji oválné, dlouhé až 2 mm. Korunní lístky dlouho po odkvětu vytrvávají. Květe na jaře v květnu na loňských větvích, větve jsou široké 3 až 5 mm a dlouhé 1,5 až 4 cm, květy jsou hustě uspořádané. Rozšířen na Balkánu, v Turecku, severní Itálii, na Korzice, Krétě. Ve Španělsku a severní Africe nejspíše zplanělý. tamaryšek francouzský 
Tamarix gallica
Druh dorůstající 2–4 m, vzácně pak i 10 m. Letorosty jsou purpurové, tenké, starší větve pak červenohnědé. Listy šupinovité, šroubovitě uspořádané, kopinaté. Květy jsou růžovobílé v klasech, které vykvétají v 1–5cm délce. Kvete v V–X. Rozšířen v západním Středomoří, na severu Francie a jihu Anglie. 
tamaryšek oděský 
Tamarix ramosissima Velké keře nebo vícekmenné stromy vysoké až 6 m s hnědou nebo červenohnědou borkou, větve lysé. Listy jsou přisedlé s rovnou bází dlouhé 2 až 5 mm. Květenství vytváří buď na jaře na loňských větvích, nebo v létě na letošních větvích, letní hrozny jsou široké 3 až 4 mm a dlouhé 2 až 7 cm.
tamaryšek malokvětý 
Tamarix parviflora 
Keř 2–4 m vysoký s tmavě karmínovými až hnědými větvemi. Listy vejčité, drobné. Klasovité hrozny až 4 cm dlouhé. Listeny jsou delší než květní stopky. Kvete růžovými květy v květnu a červnu.
Nároky na stanoviště
Většina druhů jsou subtropické keře, které rostou v oblastech s mírnými zimami. Jedná se o výrazně světlomilné rostliny potřebující plné slunce, aby mohly bohatě kvést a udržet kompaktní růst. Ve stínu kvetou málo nebo vůbec. Preferují lehké, písčité, dobře odvodněné substráty. Snášejí i extrémně chudé či silně zasolené půdy, což je činí vhodnými do městského prostředí, k silnicím či na místa s vyšší salinitou. Nevhodné jsou těžké, nepropustné či přemokřené půdy – přemokření může vést k úhynu kořenů. Díky velmi hlubokému kořenovému systému jsou tamaryšky extrémně odolné vůči suchu. Starší rostliny nepotřebují zálivku a prosperují i na extrémně vyprahlých místech. Mladé výsadby však vyžadují zálivku do doby plného zakořenění. Jsou mrazuvzdorné, avšak mladé letorosty mohou v tuhých zimách namrzat. Dobře tolerují vysoké letní teploty a sucho.   Tamaryšky jsou díky své nenáročnosti cenné v parcích, městských výsadbách, větrolamech a jako solitéry v zahradách. Jejich bohaté květy tvoří významný dekorativní prvek od jara do léta (dle druhu). Pro svou ekologickou toleranci jsou vhodné i do prostředí se zasolením nebo průmyslovým znečištěním.
Odkazy a použité zdroje
ZC SMaragd. Tamaryšek (Tamarix) – pěstování a stanoviště [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://www.zcsmaragd.cz
ČESKÉSTAVBY. Tamaryšek / Tamarix [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://www.ceskestavby.cz/rostliny/tamarix-tamarysek.html Dům a zahrada. Tamaryšek je skvělým útočištěm pro ptáky, ale dokáže trápit okolní rostliny [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://www.dumazahrada.cz/
Hejný, S., Slavík, B. (ed.). Květena České republiky. 2. 2. vyd. Praha:Academia, 2003. ISBN 80-200-1089-0

Zahradnictví. Nedoceněné tamaryšky [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné z: https://zahradaweb.cz