Hostitelské spektrum
Patogen má velmi široký rozsah hostitelů, napadá ca 400 druhů rostlin, včetně mnoha druhů významných plodin, např. sóju (Glycine max), bob (Vicia faba), vojtěšku (Medicago sativa) a také olejniny, např. řepku (Brassica napus) hořčici (Sinapis spp.) a slunečnici (Helianthus annuus) nebo ze zelenin např. okurek setý (Cucumis sativus) a lilek vejcoplodý (Solanum melongena).
Popis
Patogen je homothalická houba, netvoří nepohlavní spory, pouze černá hrudkovitá, 3–6 mm velká sklerocia, přežívající v půdě dlouhodobě. Sklerocia klíčí při teplotě půdy 10–18 °C buď hyfami, nebo tvoří plodnice pohlavního stadia (apothecia s askosporami).
Příznaky poškození/napadení
Typické příznaky napadení jsou nekrotické, vodnaté léze, které se tvoří na stonku a postupně se zvětšují a šíří do vedlejších stonků a jsou pokryté bílými porosty houbového mycelia, které později prorůstá stonkovou dření. Uvnitř stonku se tvoří černá sklerocia, 9–17 × 2–4 mm velká. Sklerocia jsou protáhlá nebo válcovitého tvaru a často připojená konci. Sklerocia lze nalézt uvnitř i vně napadených stonků. Bílé mycelium se později objevuje i na povrchu stonku.
Možnost záměny poškození/napadení
S časným vývojovým stadiem B. cinerea je možná záměna na stoncích. Pletivo napadené S. sclerotiorum zůstává v místě napadení bílé, stonky obsahují v místě napadení sklerocia.
Životní cyklus
Patogen přezimuje ve formě sklerocií v půdě nebo na napadených rostlinných zbytcích.
Z dlouhodobě ovlhčených sklerocií v půdě vyrůstají hyfy, které mohou přímo infikovat kořeny a bazální části stonku, což se projevuje vadnutím nadzemních částí rostlin. Za vhodných podmínek se na sklerociích na povrchu půdy vytvářejí plodničky (apothecia) s vřecky a askosporami, které jsou roznášeny vzdušnými proudy na velké vzdálenosti a mohou infikovat další rostliny. K přímé infekci zdravých rostlin askosporami obvykle nedochází, ale osídlována jsou odumřelá či odumírající pletiva. Hyfy pronikají do pletiva přes neporaněnou pokožku a následně se tvoří nová sklerocia. Optimální teploty pro vývoj choroby se pohybují od 15–21 °C, nezbytná je vysoká relativní vlhkost vzduchu i vysoká vlhkost substrátu.
Způsoby šíření
Patogen se šíří pomocí sklerocií a askospor. Askospory jsou zdrojem primárního inokula.
Hospodářský význam
Významná choroba, která způsobuje významné škody jak během vegetace, tak v průběhu skladování.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Osevní postup s minimálně pětiletým odstupem pěstování hostitelských rostlin.
- Střídání plodin má v tomto případě omezený význam, protože patogen má širokou škálu hostitelů, infikuje mnoho dalších příbuzných plodin a dlouhodobě přetrvává v půdě jako sklerocia.
- Výběr pozemku.
- Použití zdravého (certifikovaného) osiva, nebo sadby.
- Výběr odolných nebo tolerantních odrůd.
- Optimální agrotechnika.
- Vyrovnaná výživa.
- Nepřehnojovat dusíkem.
- Zajištění proudění vzduchu vhodným sponem rostlin.
- Vyloučení zálivky postřikem a přednostní použití kapkové závlahy.
- Větrání fóliovníků a skleníků k zamezení ovlhčení a vysoké vlhkosti vzduchu.
- Regulace zaplevelení.
- Likvidace a včasné odstranění napadených rostlin před vytvořením sklerocií.
- Likvidace posklizňových zbytků.
- Moření osiva.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Laboratorně byly testovány biologické přípravky a byla ověřena biologická účinnost mikroorganismů
Trichoderma harzianum,
Bacillus amyloliquefaciens,
Ulocladium atrum,
Epicoccum purpurescens,
Coniothyrium minitans,
Gliocladium virens,
Pseudomonas flourescens,
Penicillium commune a
Trichoderma asperellum proti patogenu. Některé se již používají jako komerční biologické přípravky na ochranu rostlin.
Chemická ochrana rostlin
Chemické ošetření v době výskytu bývá již neúčinné. Je nutné použít přípravků se systémovým účinkem. Samostatné ošetření proti této chorobě se zpravidla neprovádí, ošetření bývá spojeno s ošetřením proti plísni. Ošetření je nutné provádět preventivně před květem nebo na počátku kvetení.