Rostlinolékařský portál

Patogen má velmi široký rozsah hostitelů, napadá ca 400 druhů rostlin, včetně mnoha druhů významných plodin, např. sóju (Glycine max), bob (Vicia faba), vojtěšku (Medicago sativa) a také olejniny, např. řepku (Brassica napus) hořčici (Sinapis spp.) a slunečnici (Helianthus annuus) nebo ze zelenin např. okurek setý (Cucumis sativus) a lilek vejcoplodý (Solanum melongena).

Patogen je homothalická houba, netvoří nepohlavní spory, pouze černá hrudkovitá, 3–6 mm velká sklerocia, přežívající v půdě dlouhodobě. Sklerocia klíčí při teplotě půdy 10–18 °C buď hyfami, nebo tvoří plodnice pohlavního stadia (apothecia s askosporami).

Typické příznaky napadení jsou nekrotické, vodnaté léze, které se tvoří na stonku a postupně se zvětšují a šíří do vedlejších stonků a jsou pokryté bílými porosty houbového mycelia, které později prorůstá stonkovou dření. Uvnitř stonku se tvoří černá sklerocia, 9–17 × 2–4 mm velká. Sklerocia jsou protáhlá nebo válcovitého tvaru a často připojená konci. Sklerocia lze nalézt uvnitř i vně napadených stonků. Bílé mycelium se později objevuje i na povrchu stonku.

S časným vývojovým stadiem B. cinerea je možná záměna na stoncích. Pletivo napadené S. sclerotiorum zůstává v místě napadení bílé, stonky obsahují v místě napadení sklerocia.

Patogen přezimuje ve formě sklerocií v půdě nebo na napadených rostlinných zbytcích. 
Z dlouhodobě ovlhčených sklerocií v půdě vyrůstají hyfy, které mohou přímo infikovat kořeny a bazální části stonku, což se projevuje vadnutím nadzemních částí rostlin. Za vhodných podmínek se na sklerociích na povrchu půdy vytvářejí plodničky (apothecia) s vřecky a askosporami, které jsou roznášeny vzdušnými proudy na velké vzdálenosti a mohou infikovat další rostliny. K přímé infekci zdravých rostlin askosporami obvykle nedochází, ale osídlována jsou odumřelá či odumírající pletiva. Hyfy pronikají do pletiva přes neporaněnou pokožku a následně se tvoří nová sklerocia. Optimální teploty pro vývoj choroby se pohybují od 15–21 °C, nezbytná je vysoká relativní vlhkost vzduchu i vysoká vlhkost substrátu.

Patogen se šíří pomocí sklerocií a askospor. Askospory jsou zdrojem primárního inokula.

Významná choroba, která způsobuje významné škody jak během vegetace, tak v průběhu skladování.

• Osevní postup s minimálně pětiletým odstupem pěstování hostitelských rostlin. 
• Střídání plodin má v tomto případě omezený význam, protože patogen má širokou škálu hostitelů, infikuje mnoho dalších příbuzných plodin a dlouhodobě přetrvává v půdě jako sklerocia. 
• Výběr pozemku.
• Použití zdravého (certifikovaného) osiva, nebo sadby.
• Výběr odolných nebo tolerantních odrůd.
• Optimální agrotechnika.
• Vyrovnaná výživa.
• Nepřehnojovat dusíkem.
• Zajištění proudění vzduchu vhodným sponem rostlin.
• Vyloučení zálivky postřikem a přednostní použití kapkové závlahy.
• Větrání fóliovníků a skleníků k zamezení ovlhčení a vysoké vlhkosti vzduchu.
• Regulace zaplevelení.
• Likvidace a včasné odstranění napadených rostlin před vytvořením sklerocií.
• Likvidace posklizňových zbytků.
• Moření osiva.

Laboratorně byly testovány biologické přípravky a byla ověřena biologická účinnost mikroorganismů Trichoderma harzianum, Bacillus amyloliquefaciens, Ulocladium atrum, Epicoccum purpurescens, Coniothyrium minitans, Gliocladium virens, Pseudomonas flourescens, Penicillium commune a Trichoderma asperellum proti patogenu. Některé se již používají jako komerční biologické přípravky na ochranu rostlin.

Chemické ošetření v době výskytu bývá již neúčinné. Je nutné použít přípravků se systémovým účinkem. Samostatné ošetření proti této chorobě se zpravidla neprovádí, ošetření bývá spojeno s ošetřením proti plísni. Ošetření je nutné provádět preventivně před květem nebo na počátku kvetení.