Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách. Mezi živné dřeviny patří duby (Quercus spp.), olše (Alnus spp.), jilmy (Ulmus spp.), topoly (Populus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), břízy (Betula spp.), ovocné dřeviny, vrby (Salix spp.) a další.

Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 1,2–1,8 cm dlouhý, má štít stejně široký, jako je dlouhý a ortognátně postavenou hlavu. Tykadla jsou vždy delší, než je délka těla. Zbarvení těla je černé se žlutým žíháním (tvoří jej četné skupinky chloupků). Tento celek tvoří výrazné a nezaměnitelné, i když často variabilní, zbarvení. Končetiny a tykadla bývají bělavě plstnaté.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy štítem stejně širokým jako dlouhým a postavením hlavy vzhledem k podélné ose zbytku těla. U tohoto druhu je zbarvení těla tak charakteristické, že je záměna s jiným druhem velmi obtížná.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou jmenovaných dřevin s významnými fyziologickými problémy (stres suchem atp.) a také v pařezech. Do běle chodby zasahují většinou pouze jemně. Hlavním poškozením jsou tedy cca 2 cm široké vlnité chodby, které se tvoří v podkorních zónách dřeviny a také hákovité chodby, které larva hloubí na konci vývoje pro potřeby kuklení.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v od května do srpna s maximálním výskytem v květnu a červnu, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje nejprve larva a následně nové imágo. Generace je tedy dvouletá. Pokud jsou podmínky pro vývoj optimální, dojde ke zkrácení vývoje na jeden rok.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb se jedná také o technického škůdce.

P. Martinek, MENDELU