Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na jehličnatých dřevinách. Druh byl pozorován především na smrku (Picea spp.), dále pak také na jedli (Abies spp.) a borovici (Pinus spp.). 

Jedná se o druh s dospělci o velikosti těla cca 0,8–1,7 cm. který má štít silně vrásčitý a širší, než je jeho hlava. Oči jsou vykrojené a tykadla na poměry čeledě krátká, tedy cca za štít. Krovky jsou v první třetině žlutošedě ochlupené a jinak převážně hnědé barvy. Štít i hlava jsou černé barvy a stehna končetin mírně ztloustlá.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy rozdělením složených očí téměř na dvě poloviny (téměř to vypadá, jako by měli zástupci čtyři složené oči) a relativně krátkými tykadly. Od druhů stejné podčeledi (Lepturinae) lze tohoto zástupce odlišit především světle hnědým zbarvením krovek a trofickou vazbou pouze na jehličnany, resp. smrk. Od zástupců stejného rodu, je možné tohoto zástupce odlišit přítomností ochlupení na krovkách - tento znak není typický pro T. castaneum.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou jehličnatých dřevin s významnými fyziologickými problémy (stres suchem, napadaní kůrovci, nosatci a krasci atp.) a také v pařezech. Do běle chodby zasahují většinou pouze zřídka. Hlavním poškozením jsou tedy cca 1 cm široké vlnité chodby, které se tvoří v podkorních zónách dřevin a až teprve v posledních fázích vývoje tyto chodby zasahují hlouběji do dřeva, kde se tvoří snubní komůrky (cca 2–4 cm hluboko ve dřevě).

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny, nebo na ležícím neodkorněném dřevním materiálu. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v květnu až červenci, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, který je zpravidla ukončen ještě tentýž rok, to znamená, že populace je jednoletá. Při velmi příznivých podmínkách může tento druh ještě začít v rámci jednoho roku další generaci a v takovém případě druh zimuje ve stadiu larvy.

Tento druh je sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb na dřevním materiálu se jedná také o technického škůdce neodkorněného smrkového materiálu po těžbě.

P. Martinek, MENDELU