Hostitelské spektrum
Jedná se kůru a dřevo vrtajícího zástupce na jehličnatých dřevinách, z dostupných informací byl detekován především na druzích rodu borovice (Pinus spp.). Dále se tento druh dle zkušeností a vědeckých poznatků vyskytuje také na jedlích (Abies spp). a smrcích (Picea spp.).
Popis
Dospělec je cca 12–20 mm dlouhý a tvarem těla je to typickým krasec, má tedy oválné tělo, značně uťaté (ze směru od hlavy) a příčný profil těla ve tvaru písmene D. Barva bývá značně proměnlivá, povětšinou nafialovělá, fialově zelená, nebo až namodralá.
Larva je měkká, bez končetin, bělavé barvy se zřetelnými kusadly.
Možnost záměny
Pro svůj typický tvar těla (larva i dospělec) jsou snadno zaměnitelní s ostatními druhy rodu krasec. Rozhodujícím znakem bude ovšem vazba na uvedené hostitelské dřeviny a také velikost těla, která je na poměry příbuzných druhů (Melanophila a Chrysobothris) relativně velká.
Příznaky poškození/napadení
Zatímco imága lze definovat jako listožravé a letorosty ožírající jedince, tak larvy provádějí žír pod kůrou, čím se tvoří značně klikaté chodbičky v podkorních zónách, které se s růstem larev rozšiřují a jsou zakončeny kuklení kolébkou (kuklení probíhá jak v běli, tak v kůře – vše je odvislé od tloušťky podkorních zón, resp. dřevního materiálu).
Možnost záměny poškození/napadení
Tvar požerku, resp. tvarování larvální chodby je typické pro předmětný rod. Charakteristická pro tento druh je jeho inklinace k jehličnanům. Larvální chodby jsou charakteristické u tohoto druhu především tím, že se v ohybech chodeb meandrovitě rozšiřují. Toto je charakteristické pro zástupce rodů Anthaxia, Buprestis atp., nikoliv pro druhy rodu polník – Agrilus.
Životní cyklus
Je to druh s jednoletým vývojem (při krajně nepříznivých okolnostech může být vývoj také dvouletý), kdy zimuje stadium larvy. Kukla dokončuje svůj vývoj v povrchových vrstvách dřeva, příp. kůry a období rojení nastupuje skrz letní období (červen a červenec).
Hospodářský význam
Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především na oslabených, nebo téměř zdravých stromech, takže se jedná o zásadního fyziologického škůdce. Díky tendenci tohoto druhu v krajním případě osídlovat také odkorněny dřevní materiál, je to také škůdce technický.
Autoři textu
P. Martinek, MENDELU