Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami jsou rostliny rodu platan (Platanus spp.), včetně v Evropě původního p. východního (P. orientalis) a dalších často pěstovaných druhů, p. západního (P. occidentalis) a p. javorolistého (P. × hispanica).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu houby C. platani se v ČR prováděl v letech 2007 až 2009, v letech 2014 a 2015 a dále od roku 2021.
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl v roce 2015 a 2021 podpořen finančním příspěvkem EU. Úřední detekční průzkum znovu probíhá v letech 2023 až 2025 a je podpořen finančním příspěvkem EU. 

Patogen napadá kambium. V postižených pletivech je přerušen transport vody a živin. Napadené mladé stromy odumírají většinou do dvou let, starší pomaleji během více let (4–7). Prvním vnějším viditelným příznakem napadení je prosvětlení koruny nebo její řídké olistění až defoliace jednotlivých větví. Listy jsou malé a chlorotické, následně usychají, z počátku neopadávají. Na kůře vznikají nekrotické léze. Léze na kosterních větvích a kmenech mladých stromů jsou vpadlé, nekrotické, vřetenovitého tvaru s podélnou hlavní osou. Léze na starších stromech jsou rozsáhlé, na kmenech a větvích se objevuje množství zaoblených zduřenin kůry, které posléze podélně praskají. Na příčném řezu napadeným kmenem nebo napadenou větví jsou vidět modročerné, později hnědé skvrny vřetenovitého tvaru rozšiřující se více či méně radiálně do stran.

Podobné vnější příznaky (prosvětlení koruny a defoliace větví) mohou být způsobeny i jinými patogeny nebo abiotickými faktory prostředí.

Houba může přežívat i několik let např. v půdě či v odumřelých stromech. Patogen vstupuje do rostliny v místě poranění. Jakmile se konidie patogenu dostanou do místa poranění, začínají klíčit a vyvíjí se mycelium, kterým houba postupně kolonizuje exponované rostlinné tkáně. Nejprve (již po 2–3 dnech) se vyvíjejí nepohlavní struktury, houba postupně vytváří 3 formy konidií. Po 10–20 dnech se objevují tmavé plodnice (peritecia) obsahující vřecka s askosporami. Optimální teplota pro vývoj houby je 25 °C. Houba se nevyvíjí, pokud teplota klesne pod 10 °C nebo naopak vzroste nad 45 °C. Nejvhodnější podmínky pro vývoj patogenu nastávají v období května až září.

Na kratší vzdálenosti se houba šíří pomocí větru, deště či živočichů (hmyz, ptáci, hlodavci), ale také kořenovými srůsty. Spory mohou být z půdy splaveny do řek a šířit se i pomocí vodních toků.  
Nejpravděpodobnějším způsobem šíření na dlouhé vzdálenosti je přenos při obchodování s infikovanými rostlinami a také s napadeným dřevem platanů.

Nebezpečnost houby C. platani spočívá v rychlosti, kterou se šíří, a v rychlosti, s jakou likviduje napadené stromy. Patogen u nás představuje riziko pro veřejnou zeleň. Pro jižní oblasti EU má patogen významný negativní dopad hospodářský a sociální (parky a stromořadí v Itálii a ve Francii) i environmentální (původní populace platanu východního na Sicílii a v Řecku).

Původní – Severní Amerika – USA. 
Druhotné – Albánie, Francie, Itálie, Řecko, Švýcarsko. Výskyt v Arménii byl publikován, ale nebyl potvrzen. 
První výskyt C. platani byl zaznamenán v Pensylvánii. K šíření patogenu došlo až poté, co byl zavlečen do městského prostředí, na oslabených a náchylných stromech platanu javorolistého. Z USA se houba do Evropy rozšířila pravděpodobně s dřevěným obalovým materiálem za druhé světové války.

Houba C. platani je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části B karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt je na území EU znám. 
Rostliny platanu určené k pěstování z Albánie, Arménie, Švýcarska, Turecka a USA, kromě osiva, musí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou C. platani a která je uvedena v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“, nebo z místa produkce uznaného podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prosté C. platani, které je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled, a které bylo včetně bezprostředního okolí každoročně podrobeno úředním prohlídkám s ohledem na příznaky výskytu C. platani prováděným v nejvhodnějších obdobích roku pro zjištění výskytu C. platani a reprezentativní vzorek rostlin byl podroben testování na přítomnost C. platani, a to ve vhodných obdobích roku pro zjištění jeho výskytu. Dřevo platanu dovážené z těchto zemí musí pocházet z oblasti uznané za prostou C. platani nebo musí být uměle vysušeno. 
Rostliny platanu určené k pěstování vypěstované v EU a dřevo platanu vyprodukované v EU musí splňovat obdobné fytosanitární požadavky. Pro přemísťování v EU jsou navíc stanoveny zvláštní požadavky pro stroje, přístroje a vozidla, které byly provozovány pro zemědělské nebo lesnické účely, které mohou být přemístěny z oblasti, kterou příslušné orgány uznaly podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou C. platani, nebo musí být před přemístěním mimo zamořenou oblast očištěny a zbaveny zeminy a rostlinných zbytků. 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1629 navíc stanoví opatření k izolaci výskytu tohoto patogenu v oblastech EU, v nichž již jeho eradikace není možná. Vymezená území sestávající ze zamořených a nárazníkových zón se nacházejí na území Francie. Pro ostatní členské státy EU z tohoto prováděcího nařízení vyplývá povinnost provádět každoroční průzkumy výskytu C. platani.
Houba C. platani je zařazena v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. K preventivním opatřením proti šíření C. platani patří zejména výsadba zdravých hostitelských rostlin pocházejících z oblastí, kde se patogen nevyskytuje. Dále se doporučuje očista a dezinfekce nástrojů při prořezávání platanů, a to i v oblastech bez výskytu C. platani. V oblastech výskytu patogenu by se měla provádět dezinfekce a očista mechanizačních prostředků používaných v okolí napadených stromů. Při kácení napadených stromů by mělo být provedeno fungicidní ošetření všech zbytků před jejich úklidem a likvidací. Napadené dřevo by mělo být spáleno.

Nejsou známé žádné účinné přípravky k ochraně proti C. platani.