Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na listnatých dřevinách s tvrdým dřevem. Druh byl pozorován především na buku lesním (Fagus sylvatica), dubech (Quercus spp.), kaštanovníku (Castanea spp.), jasanu (Fraxinus spp.), olši (Alnus spp.), habru (Carpinus spp.) atp.

Jedná se o druh, který je v dospělčím stádiu cca 1,4–2,0 cm dlouhý a má štít silně podlouhlý a na bocích zaoblený se dvěma malými hrboly na jeho bocích. Tykadla jsou charakteristicky dlouhá a u samečků o podstatnou část delší než tělo. Krovky jsou zbarveny různě, resp. jsou žluté s pěti černými znaky. Barva zbytku těla je černá kromě nažloutlých bází tykadlových článků a končetin. Nohy jsou relativně dlouhé a mají mírně kyjovitě rozšířená stehna.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá (viditelné jsou jen rudimenty hrudních končetin) a směrem k hlavě se larva mírně rozšiřuje. Kusadla larev jsou silně sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší barvou těla. Od podobně zbarvených druhů (například rod Plagionotus spp.) se druh t. skvrnitý odlišuje především velikostí těla a délkou končetin.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou listnatých dřevin, kde pro svůj vývoj upřednostňují především silnější větve a kmeny. Jedná se o dřeviny s významnými fyziologickými problémy (stres suchem, přirozená senescence atp.), nebo dřevní hmotu, která je uložena v neodkorněném stavu brzy po pokácení. Do běle chodby zasahují většinou ze začátku vývoje. V pozdějších fázích vývoje, tedy i před kuklením, se chodby propracovávají hlouběji do dřeva. Tyto chodby mohou být až 10 cm dlouhé.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují dominantně v červnu a červenci s tím, že při teplejších podmínkách se rojení může i uspíšit. Přes zmíněné období probíhá kladení na hostitelské dřeviny nebo dřevinný materiál. Následuje larvální vývoj, který je z pravidla ukončen až příští rok. Generace je tedy dvouletá, ale může dojít také k prolongaci vývoje vlivem špatných podmínek.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, napadá tedy stromy již stresované, nebo oslabené, navíc je také technickým škůdcem pro svůj částečný vývoj v dřevní hmotě blíže dřeni, ale ani tak nepůsobí závažné ekonomické škody.

P. Martinek, MENDELU