Rostlinolékařský portál

Opadavé keře. Listy střídavé, jednoduché, zřídka laločnaté, palisty chybějí. Květy pětičetné, bílé, růžové až červené, drobné, v bohatých květenstvích. Plodem je měchýřek pukající břišním, později i hřbetním švem, s mnoha drobnými, vřetenovitými semeny. 
Existuje 70–100 druhů. 
tavolník prostřední 
Spiraea media Vzpřímený, metlovitý keř 0,5–1,5 m vysoký. Listy vejčité, eliptické až obkopinaté, 1,5–4,0 cm dlouhé, jen v horní 1/3 s několika (4–8) hrubými zuby, na kvetoucích větvičkách celokrajné, roztroušeně chlupaté. Řapík 0,1–0,4 cm dlouhý. Pupeny vejcovité, 1–2 mm dlouhé. Letorosty tenké, oblé, žlutohnědé, v mládí chlupaté, pak olysalé, starší větvičky tenké, šedé až červenohnědé, s vláknitě odlupčivou kůrou. Květy bělavé, 0,8 cm v Ø, na postranních větvičkách v okoličnatých hroznech 3–4 cm v Ø. Kvete V. Měchýřky lysé nebo řídce chlupaté. 
Oblast rozšíření: Severovýchodní, střední a jihovýchodní Evropa, Sibiř, Dálný Východ, Střední Asie, Mongolsko.  
tavolník van Houtteův
Spiraea × vanhouttei Rozkladitý keř 1,5–2,5 m vysoký, s obloukovitými větvemi. Listy na krátkých větvičkách klínovitě obvejčité až eliptické, 1–2 x 0,5–1,0 cm, na letorostech až 3,5 x 2,5 cm, často trojlaločné, v horní polovině hrubě nepravidelně pilovité, oboustranně lysé, na rubu šedozelené. Řapík 0,2–0,6 cm dlouhý. Letorosty zelenohnědé, lysé. Květy čistě bílé, 0,8 cm v Ø, na konci postranních větviček, v lysých okoličnatých hroznech, 3–5 cm v Ø. Kvete V.
Vyšlechtěn roku 1862 ve Francii. 
tavolník vrbolistý
Spiraea salicifolia Vzpřímený keř 1–2 m vysoký, vytváří rozlehlé, husté porosty. Listy podlouhlé až podlouhle kopinaté, 3–6 x 1–2 cm, po celém obvodě ostře jednou až dvakrát pilovité, oboustranně lysé, s vyniklou žilnatinou. Řapík 0,1–0,4 cm dlouhý. Letorosty slabě hranaté, žlutohnědé, v mládí chlupaté, brzy olysalé. Květy růžové, 0,8 cm v Ø, s dlouze vyniklými tyčinkami, v koncových, štíhle kuželovitých 8–12 cm dlouhých chlupatých latách. Kvete VI–VIII. Měchýřky ± lysé, jen na vnitřním švu pýřité. 
Oblast rozšíření: Severovýchodní, střední a východní Evropa, Sibiř, Mongolsko, Čína, Korea, Japonsko.
Podobný pěstovaný druh je tavolník Douglasův, s listy jen v horní polovině hrubě pilovitými a s letorosty a listy na rubu šedoplstnatými. Původní v Západní části Severní Ameriky.