Rostlinolékařský portál

Blýskavka S. ornithogalli je široce polyfágní druh, který se vyvíjí jak na dvouděložných, tak i na jednoděložných rostlinách, přičemž napadá celou řadu polních plodin i zelenin. Žír housenek probíhá na rostlinách z čeledí brukvovité (Brassicaceae) a tykvovité (Cucurbitaceae), dalšími hostiteli jsou např. bavlník (Gossypium spp.), česnek (Allium spp.), hrách (Pisum spp.), kukuřice setá (Zea mays), lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), maniok jedlý (Manihot esculenta), paprika setá (Capsicum annuum), podzemnice olejná (Arachis hypogaea), povijnice batátová (Ipomoea batatas), pšenice (Triticum spp.), rajče jedlé (Solanum lycopersicum), řepa (Beta spp.), slunečnice (Helianthus spp.) a tabák (Nicotiana spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu blýskavky S. ornithogalli byl v ČR proveden v roce 2024.

Dospělci mají rozpětí křídel 34–41 mm. Přední křídla jsou hnědošedá se složitou kresbou skládající se ze světlých a tmavých skvrn. Nepravidelné bělavé pásky jsou obvykle umístěny šikmo blízko středu křídel, další bílá skvrna je umístěna na špičce předního okraje křídla. Zadní křídla jsou leskle bílá, s úzkým hnědým okrajem. 
Vajíčka jsou nazelenalá nebo narůžovělá, jemně rýhovaná. Mají tvar lehce zploštělé kuličky o průměru 0,46–0,52 mm a výšce 0,38–0,40 mm, a jsou kladena ve větších skupinách (200–500 ks) na spodní strany listů. 
Housenky obvykle vytvářejí 6 instarů a dorůstají až do 35 mm. Barva housenek je proměnlivá, ale dospělé housenky mají většinou na hřbetní straně širokou hnědavou pásku s matným bělavým proužkem uprostřed. Na bocích mají housenky černé trojúhelníkové skvrny, pod nimiž je výrazný žlutý nebo bílý proužek. Ještě níže je umístěn oranžový nebo růžový proužek. 
Kukla je červenohnědá, až 18 mm dlouhá.

U dospělců i housenek může dojít k záměně za jiné druhy rodu Spodoptera.

Housenky poškozují rostliny ožíráním listů. Mladé housenky žijí pospolitě a skeletují listy, ale jak rostou, rozptylují se a vyžírají na listech nepravidelné požerky nebo konzumují celé listy. Ožírají také plody rajčete, papriky, bavlníku a dalších rostlin. Při silném napadení mohou způsobit úplné odlistění porostu hostitelských rostlin.

Příznaky lze zaměnit za příznaky působené jinými žravými škůdci, zejména z řádu motýlů.

Blýskavka S. ornithogalli může mít tři až čtyři generace ročně, přičemž ke snůškám vajíček dochází v březnu až květnu, květnu až červnu, červenci až srpnu a srpnu až listopadu. Poslední generace přezimuje ve stadiu kukly. I když se na podzim nebo začátkem zimy mohou vyskytovat vajíčka, housenky i dospělci, tato stadia obvykle nevydrží chladné počasí a hynou. Housenky se kuklí v půdě. Doba vývoje od vajíčka po dospělce je asi 40 dní.

Blýskavka S. ornithogalli se může šířit přelety dospělců, dosud však není známo, zda může přezimovat v severních oblastech jejího rozšíření, nebo zda do těchto oblastí migruje. Na velké vzdálenosti v mezinárodním obchodu se může šířit s ovocem a zeleninou, s rostlinami určenými k pěstování, s řezanými květinami a s půdou z oblastí rozšíření.

Blýskavka škodí žírem na listech a plodech. V Severní Americe je považována za jednoho z nejvýznamnějších škůdců rajčat. V USA škodí zejména v jižních a jihovýchodních státech. V Kentucky škodí nejen na zelenině (brukvovité a tykvovité plodiny, listová zelenina, rajčata, paprika, fazole), ale také na tabáku, sóji, kukuřici či vojtěšce. Pro Evropu představuje blýskavka S. ornithogalli potenciální riziko především pro jih kontinentu, v podmínkách střední Evropy především pro chráněné prostory (skleníky, fóliovníky).

Blýskavka S. ornithogalli se běžně vyskytuje od východu USA až na západ do Skalistých hor a také v jižní Kanadě. Je však hlášena i z jihozápadních států USA, včetně Kalifornie. Původní rozšíření blýskavky zahrnuje také Mexiko, Střední (Guatemala, Honduras, Kostarika, Salvador) a Jižní (Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Kolumbie, Peru, Surinam, Venezuela) Ameriku, karibské státy (Antigua a Barbuda, Barbados, Dominika, Dominikánská republika, Jamajka, Kuba, Portoriko,) a Bermudy.

Blýskavka S. ornithogalli se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1941, o zákazu dovozu, přemísťování, držení, množení nebo uvolňování některých škodlivých organismů podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, řadí mezi škodlivé organismy, které nesmějí být dovezeny na území EU nebo být na tomto území přemísťovány, drženy, množeny či vypouštěny. Blýskavka je také zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území členských států EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkumy se provádějí ve vhodných termínech v roce s ohledem na možnost zjistit výskyt blýskavky a zahrnují přinejmenším použití vhodných pastí, jako jsou feromonové nebo světelné pasti, a v případě podezření na napadení blýskavkou odběr vzorků a jejich identifikaci. Možné jsou i vizuální prohlídky porostů hostitelských rostlin a vyhledávání příznaků poškození způsobených žírem housenek.

Při zjištění výskytu blýskavky S. ornithogalli na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu tohoto škůdce.

V oblastech rozšíření blýskavky S. ornithogalli je významným faktorem, který predisponuje poškození zeleninových plodin, blízkost jejich porostů k pastvinám, na nichž se vyskytují hostitelské rostliny, nebo k porostům vojtěšky. Při silném napadení porostů vojtěšky se po seči housenky někdy rozptýlí současně a napadnou okolní zeleninová pole. V těchto případech je k zabránění rozlézání housenek možné využít fyzické bariéry, jako jsou příkopy.

Insekticidní ošetření proti housenkám se provádí na list. Biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis lze použít zejména k hubení mladých housenek.

T. Růžička, ÚKZÚZ

EPPO Global Database 
UF IFAS, Featured Creatures, yellowstriped armyworm