Rostlinolékařský portál

Předmětný druh je oligofágem borovice – borovice lesní (Pinus sylvestris) a borovice kleč (Pinus mugo), příležitostně také b. černá (P. nigra). Vyskytuje se především na borovicích v mladších, nebo středně starých a přehoustlých porostech (II. a III. věková třída), a to především ve vyšších nadmořských výškách.

Zavalité samičky jsou velké 8–10 mm, převážně oranžové až žlutooranžové barvy s tmavší hlavou a několika tmavými skvrnami na hrudi. Jejich tenká pilovitá tykadla jsou k vrcholu zužující se. Samci jsou subtilnější, celkově štíhlejší (7–9 mm) a hnědočerného až černého zbarvení, se světle hnědými nožkami. Od samiček se poznají na první pohled i díky svým nápadným, a to oboustranně hřebenitým, tykadlům.
Housenice jsou barevně dosti variabilní. Nejčastěji bývají tmavě zelené až hnědo zelené s malou černou hlavou a s 11 páry končetin. Nad panožkami mají zřetelné, ležaté, světlé skvrny. Dorostlé měří téměř 3 cm.

Druh je velmi snadno zaměnitelný za jiné druhy stejné, či příbuzné čeledi. Počet končetin larválních jedinců je charakteristický právě pro tuto čeleď (hřebenulovití), a to celkem 11 párů. Dále se obecně jedná o velikostně větší jedince oproti zástupcům čeledi pilatkovitých, kde je navíc stanovištní vazba více pestřejší (smrk a také některé listnaté dřeviny). Při aktivitě v půdě si, na rozdíl od zástupců ploskohřbetkovitých, tato skupina hmyzu zhotovuje zámotek. Od příbuzného druhu (h. borová) se liší především světlejší barvou těla samičky a také celkově útlejší střední částí těla samečků.

Žír housenic je velmi specifický tím, že probíhá pospolitě, tedy housenice se drží pospolu a přitom intenzivně spotřebovávají potravu. Trofická aktivita probíhá od starších jehlic až po ty nově rašící. Zásadní je to, že druh má vazbu pouze na rod borovice (Pinus spp.).

Charakteristické poškození (žír převážně na starších jehlicích borovic) velmi ulehčuje determinaci, a to také pro možný výskyt i v horských polohách. Také bionomie tohoto druhu je značně odchylná od ostatních druhů čeledi, resp. celého podřádu (téměř všichni ostatní zástupci mají tendenci k aktivnímu larválnímu stádiu přistupovat cca v rámci letních měsíců).

Dospělci se objevují, v závislosti na nadmořské výšce, a to od srpna do září. V teplejších, ale i středních oblastech se vyskytuje jedna generace v roce. Vajíčka zimují a následně (v další sezóně) probíhá larvální vývoj, který je zakončen opět rojením. Výjimku tvoří porosty kleče v horských polohách, kde trvá populace celkem 2 roky, kdy druhou zimu přezimují larvální stádia s tím, že na jaře proběhne ještě kuklení. Dospělci opouštějí tyto zámotky vytvořené pro zimování a kuklení pro hřebenule charakteristickým způsobem, a to na jedné straně odkousaným víčkem.

Jedná se o druh škůdce, který preferuje spíše středně mladší až středně staré porosty borovice černé, lesní a kleče, které nejsou intenzivně zapojeny a jeho význam je především v horských a podhorských oblastech s tím, že může působit jednak škody na tvaru dřeviny (habitus) a také na přírůstech. 

P. Martinek, MENDELU