Rostlinolékařský portál

Planě rostoucí rostliny z čeledi brukvovitých, zvláště řeřišnice luční (Cardamine pratensis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), hulevníky (Sisymbrium spp.), rukve (Rorippa spp.), hořčice rolní (Sinapis arvensis), řešišnice hořká (Cardamine amara) aj., na pěstovaných brukvovitých plodinách výjimečně.

Dospělci mají rozpětí křídel 35–40(45) mm, délka předního křídla: je 20-24 mm. Žilky zadních křídel jsou široce černě poprášené. Přední křídla jsou bílá s tmavším kořenem a s černou špičkou. Samice mají na zadním okraji předního křídla dvě výrazné černé skvrny, které u samců většinou chybějí a sytější černé poprášení svrchní strany křídel. Rubová strana zadních křídel je žlutá s černě poprášenými žilkami. Tykadlový kyj je bíle a černě proužkovaný. Jarní generace bývá více vybarvená. 
Vajíčka jsou vřetenovitá až hruškovitá, zelenavá, na povrchu žebernatá, asi 1,5 mm velká a 0,6 mm široká. 
Housenky jsou matně zelené nebo hnědavě zelené barvy, na každém boku mají žlutý podélný proužek, táhnoucí se přes průduchy. Povrch těla je pokrytý četnými bílými bradavkami a drobnými černými tečkami a jemným ochlupením na hřbetní straně. Hlava je šedozelená. Délka těla je 2,9–3 cm. Kukly Kukly jsou světlezelené, krémové až žlutozelené, černě skvrnité.

Housenky lze částečně zaměnit s housenkami běláska řepového (Pieris rapae), od kterého se rozpoznají podle tmavšího hřbetu a světlejších boků a černých, červenožlutě lemovaných průduchů. 
Dospělce běláska řepkového lze zaměnit s dospělci podobného druhu – běláska hoského (Pieris bryoniae).

Požerky na listech, skeletování, výjimečně holožíry živných rostlin.

Samice se páří nejméně se dvěma, často s více samečky. Samice první generace, vylíhnuté z kukel předešlého roku většinou v březnu, snášejí vajíčka obvykle v květnu. Kladou je nejčastěji po jednom na spodní strany listů nebo mladé výhonky. Asi za týden se z vajíček vylíhnou housenky. Přibližně tři týdny se housenky živí listy rostlin a potom se zakuklí, kukly jsou přichyceny k nízkým lodyhám. Po dvou týdnech vylétne z kukel nová generace motýlů, která naklade vajíčka v červenci či srpnu. Po larválním stádiu, které trvá opět asi 20 dní se housenka zakuklí a ve stadiu kukly přezimují do příštího roku. Ve velmi teplých létech se může počátkem září z některých kukel vylíhnou i třetí generace, ta naklade vajíčka a počátkem října se housenky zakuklí a přezimují. Samice se od svého místa vylíhnutí poblíž kvetoucích rostlin příliš nevzdalují, samci jsou naopak dobrými letci a při vyhledávání samic létají na velké vzdálenosti.  
Bělásek řepkový má nejčastěji dvě, v teplých létech i tři generace.

Hojný a rozšířený druh. Rozšířený téměř v celé Evropě Asii po Japonsko, v severní Africe a Severní Americe, od nížin do hor. Louky a lesy, méně zahrady. 
Škodlivé výskyty jsou výjimečné.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození škůdcem.

Dle výskytu v předchozím roce (letech).

• Nejsou v ČR stanoveny. 
• Ošetřuje se neprodleně při zjištění škodlivých výskytů.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Včasná detekce škůdce. 
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli housenek jsou např. entomopatogenní houby, lumčíci, chalcidky, vajíčky se živí slunéčka a zlatoočky, motýly a ptáci.

• Proti přezimujícím kuklám je z agrotechnických opatření vhodná hluboká orba.
• Zakrytí porostu netkanou textilií zabrání vykladení vajíček.
• Na malých plochách ruční sběr housenek a snůšek s vajíčky.

Při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, které lze kombinovat s postřikem biopreparáty na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi entomopatogenních hub Beauveria sp. nebo entomopatogenních hlístic rodu Steinernema sp. nebo Heterorhabditis spp. Aby byly přípravky na bázi hub i hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. Dále se v boji proti nakladeným vajíčkám a housenkám dají využít i predatorní druhy ploštic rodu Macrolophus sp.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.