Rostlinolékařský portál

Vytrvalé lysé byliny s krátkým oddenkem a hlízovitě ztlustlými kořeny. Listy v přízemní růžici, dvouřadě uspořádané, přisedlé, přes zimu vytrvávající nebo odumírající. Lodyhy přímé nebo mírně šikmé, oblé, tuhé. Květenství dvojšroubel nebo šroubel, květy vělké, okvětí nálevkovité. Plod 3pouzdrá tobolka, černá lesklá semena vejcovitá až zaobleně 3hranná. 
denivka plavá 
Hemerocallis fulva  
Až 1 m vysoká bylina, s válcovitým oddenkem a   hustě nahloučenými, krátkými ztlustlými kořeny. Listy široce čárkovité, 30–90 cm dlouhé, květenství s 6–12(–20) nevonnými oranžovými, hnědě oranžovými až oranžově červenými květy. V našich podmínkách nevytváří plody, rozmnožuje se vegetativně. 
denivka žlutá 
Hemerocallis lilioasphodolus  
Až 1 m vysoká bylina, oddenek válcovitý, často s výběžky, kořeny hlízovitě ztlustlé. Listy čárkovité 40–65 cm dlouhé. Květenství s 6–9(–12) vonnými, jasně žlutými květy. Tobolky elipsodiní, tupě 3boké. Semena kulovitá až vejcovitá, lesklá.

Denivka plavá je nenáročná trvalka, původem z Číny nebo Japonska. Častá se vratých venkovských zahradách. U nás především v teplejších oblastech často přetrvává jako pozůstatek starších kultur nebo na místech s vyvyzeným zahradním odpadem, na skládkách, rumištích, polních kompostech, v intravilánech obcí, v opuštěných zahradách apod.
Denivka žlutá pochází pravděpodobně také z Číny nebo Japonska. V zahradách je méně častěji než d. plavá. V současnosti se hojně užívá ve šlechtění.