Rostlinolékařský portál

Polyfágní houba napadající řadu kulturních i planých rostlin.

Symptomy jsou viditelné převážně na hlávkách a pupenech, ale mohou se objevit i na listech, které byly poškozeny větrem, kroupami a škůdci. Napadené hlávky mají světle až tmavě hnědé skvrny na špičkách krycích a pravých listenů, které mohou splynout a způsobit diskoloraci celých hlávek. 

Symptomy lze zaměnit s napadením Alternaria alternata, rozdíl spočívá v přítomnosti šedého, vlnatého, chomáčkovitého mycelia Botrytis cinerea, která roste do směrem do středu hlávky. 

Houba přežívá v půdě a na rostlinných zbytcích jako sklerocia nebo mycelium, které jsou odolné vůči nepříznivým podmínkám. Na jaře, za vhodných podmínek (vlhko a teplo), se sklerocia a mycelium aktivují a produkují konidie (spory). Tyto spory jsou dále rozšiřovány větrem a deštěm na hostitelské rostliny. Po dopadu na rostlinu spory klíčí a pronikají do tkání, často přes rány nebo přirozené otvory. Infekce se během vlhkého počasí rychle šíří. Houba roste a vytváří šedý povlak na napadených částech rostliny. Produkuje další spory, které mohou infikovat další rostliny. Na konci vegetačního období houba vytváří sklerocia, která přežívají v půdě a rostlinných zbytcích do další sezóny.

V oblastech s vlhkým klimatem může způsobit značné škody na výnosech a kvalitě sklizeného chmele. V České republice se řadí k patogenům minoritního významu.

• Zajištění dobré cirkulace vzduchu mezi rostlinami.
• Odstranění napadených částí rostlin a rostlinných zbytků, které mohou sloužit jako zdroj infekce.
• Vyhnout se nadměrnému zavlažování a zajistit, aby listy a hlávky zůstaly co nejvíce suché. 
• Optimální výživa rostlin, zejména vyvážené hnojení, aby se zabránilo oslabení rostlin
• Výběr odolných odrůd chmele.

• Pravidelné aplikace fungicidů v období zvýšeného rizika infekce, zejména za vlhkého počasí.

Trefilová, M. Houbové choroby chmele. Agromanuál, 2021, 16, 6, 45–48. ISSN 1801-7673