Rostlinolékařský portál

Patogen P. kernoviae napadá široké spektrum rostlinných druhů. Mezi významné hostitele patří především pěnišníky (Rhododendron spp.), a to zejména druhy p. černomořský (R. ponticum), p. americký (R. catawbiense) a p. jakušimský (R. degronianum var. Yakushimanum).
Mezi další hostitelské rostliny patří bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), břečťan popínavý (Hedera helix), buk lesní (Fagus sylvatica), cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), dub cesmínovitý (Quercus ilex), dub letní (Q. robur), gevuina Gevuina avellana, kysopa Michelia doltsopa, liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), pieris (Pieris formosa, P. japonica), rozpylec lékařský (Drimys winteri) nebo šácholan (Magnolia spp.).

Nevyskytuje se, což je potvrzeno úředním průzkumem.

Detekční průzkum výskytu P. kernoviae probíhal v ČR nepřetržitě v letech 2006–2020. V roce 2015 byl průzkum podpořen finančním příspěvkem EU.

Patogen vytváří na různých hostitelích různé příznaky na listech, větvích a kmenech. Stejně jako u P. ramorum se objevují klejotok a rakovinné léze na kmenech, nekrózy na listech a odumírání výhonů.
Na buku lesním, dubu letním a liliovníku tulipánokvětém jsou viditelné nekrózy kůry a léze s klejotokem. Léze se často vyvíjejí do vpadlých a rakovinných útvarů s výtokem gumovitého, hnědého až černého exsudátu. Velikost těchto útvarů je různá, od několika centimetrů do více než 3 m.
Na pěnišníku se objevuje odumírání výhonů, listové nekrózy a vadnutí. K prvním příznakům patří černání řapíků, často přecházející do báze listů. Při silné infekci mohou odumřít celé keře. Odumírání listů a výhonů se vyskytuje i u dalších hostitelů, např. u bobkovišně lékařské, dubu cesmínovitého a liliovníku tulipánokvětého. Obdobné příznaky na listech se vyskytují i na dalších okrasných hostitelských rostlinách, kde však nedochází k příznakům na výhonech, např. u pierisu, kysopy či cesmíny. U šácholanu se tvoří drobné nekrotické skvrny na listech, které mají tendenci se spojovat. U brusnice borůvky dochází k defoliaci a stonky mají pruhovaný vzhled, kdy se střídá zdravá zelená část s infikovanou černě zbarvenou částí. Infekce na stonku jsou typické také u břečťanu popínavého.

Příznaky patogenu P. kernoviae jsou zaměnitelné s příznaky napadení jinými druhy rodu Phytophthora, především P. ramorum.
Příznaky dále mohou být zaměněny např. s poškozením abiotickými vlivy, fyziologickými poruchami či s poškozením chemickými látkami. Pro přesné určení původce je nutný laboratorní rozbor vzorku rostliny.

P. kernoviae patří mezi intracelulární druhy patogenů s vláknitým, větveným, většinou nepřehrádkovaným myceliem, na kterém vznikají rozmnožovací orgány. Hyfy většinou netvoří haustoria. Řasovka produkuje velké množství sporangií, která hrají důležitou roli v šíření patogenu. Sporangia se vytvářejí především na listech a výhoncích citlivých hostitelů, obvykle keřů (především pěnišníky). Na nekrotizovaných pletivech kmenů hostitelů (např. duby) se sporangia zpravidla vůbec nevytváří. Sporangia jsou opadavá, za zralosti se snadno odlamují a šíří vzduchem. Sporangium může klíčit přímo hyfou nebo může za vhodných vlhkostních podmínek uvolnit zoospory. Patogen do rostliny proniká nejčastěji poraněními, lenticelami, průduchy, ale může pronikat i přes kůru dřevin. Za vhodných podmínek se cyklus choroby rychle opakuje (tzv. multicyklická choroba), jsou produkována nová sporangia nepohlavního stadia, kterými se patogen dále šíří na nové hostitele. Pro růst a vývoj P. kernoviae je optimální teplota 18 °C a maximální 26 °C.

Lokálně se P. kernoviae může šířit pomocí spor, např. ve školkách infikovanou vodou při zavlažování, rozstřikem kapek při dešti, infikovaným pěstebním substrátem, rostlinným materiálem a jeho zbytky. Patogen se může šířit také spontánně vodními toky, kam může být splavován z infikovaných pěstebních ploch. Zdrojem infekce může být také pracovní nářadí, pomůcky, květináče atp. 
Na dlouhé vzdálenosti má zásadní význam přenos patogenu infikovaným rostlinným materiálem včetně dřeva a kůry. Zdrojem infekce může být také půda ulpívající na dopravních prostředcích, pracovní mechanizaci a nářadí, obuvi apod. Na dlouhé vzdálenosti se může patogen také šířit ve formě sporangií vzdušnými proudy.

Vzhledem k poměrně rychlé schopnosti šíření může mít P. ramorum značný hospodářský i ekologický dopad, v prvé řadě na lesní hospodářství a školky. Významné škody způsobil tento patogen na dřevinách v parcích v jihozápadní části Spojeného království. Spektrum hostitelských rostlin zahrnuje prvořadé listnaté lesní dřeviny, jako jsou duby a zejména buky, které jsou k napadení silně náchylné. Na některých hostitelských rostlinách se P. kernoviae ukazuje jako více virulentní než P. ramorum.
Vzhledem k širokému spektru hostitelů, rychlému šíření a významným dopadům v oblastech výskytu v Evropě je tento patogen považován za závažný i pro celou ČR.

Patogen P. kernoviae byl prvně objeven v roce 2003 v Anglii, při průzkumu zaměřeném na P. ramorum, na buku lesním (Fagus sylvatica) a pěnišníku pontickém (Rhododendron ponticum). Ukázalo se, že infekce byla přítomna na mnoha místech ve stejné oblasti, včetně vřesovišť, kde byly napadené také rostliny brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus).
V Evropě se patogen vyskytuje v Irsku a Velké Británii (Anglie, Severní Irsko a Skotsko). Dále byl zaznamenán také v Chile a na Novém Zélandu.

Patogen P. kernoviae není podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 karanténním škodlivým organismem pro EU ani regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro EU, a nejsou stanovena žádná fytosanitární opatření proti zavlékání a šíření tohoto patogenu.
Patogen P. kernoviae je zařazen na Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Vizuální prohlídka hostitelských rostlin spojená s laboratorním vyšetřením odebraných vzorků.

Ochrana proti P. kernoviae spočívá především v dodržování preventivních opatření, jakými jsou nákup zdravého množitelského materiálu, udržování zdravého stavu rostlin, zamezení poranění rostlinných pletiv, která jsou následně vstupní branou pro škodlivé organismy. Také zálivka a rosení by měly být prováděny přiměřeně, aby se nadměrně nezvyšovala vlhkost v porostu. Nezbytná je také dezinfekce nářadí používaného při řezu a stříhání a omezení hnojení především dusíkatými hnojivy. V případě napadení rostlin je zatím jedinou možností, jak zamezit šíření patogenů, likvidace těchto rostlin.

Informační leták: Phytophthora ramorum, P. kernoviae.