Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

mšice trýzelová
Lipaphis erysimi

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera) čeleď: mšicovití (Aphididae)

Vědecká synonyma: Aphis mathiolellae, Hyadaphis erysimi, Rhopalosiphum erysimi, Siphocoryne indobrassicae

EPPO kód: LIPAER

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Monocyklická (v Evropě hlavně anholocyklická). Prokázána na 100 druzích rostlin: technické plodiny (řepka), zelenina (zelí, květák, hořčice, ředkvička) a mnoho dalších rostlin.
Popis
Velikost 1,4–2,4 mm, zelenožluté až zelenošedé zbarvení. Tykadla jsou krátká, kauda je krátká a pigmentovaná.
Možnost záměny
Běžně zaměňovaná s celosvětovým druhem Lipaphis pseudobrassicae.
Příznaky poškození/napadení
Mšice žijí na spodní straně listů a květenstvích či mladých výhoncích. Sáním způsobuje deformace listů a pupenů nebo chlorózu. Může způsobit modré zabarvení.
Životní cyklus
Většinou anholocyklická, ale výjimečně klade vajíčka. Mají krátký vývojový cyklus, ale vysokou reprodukční schopnost (hlavně v teplých oblastech – až 35 generací za rok). Okřídlené samice se mohou šířit na jiné rostliny. Samec je okřídlený a s vejcorodými samicemi se objevují během října.
Hospodářský význam
Kolonizuje mnoho druhů brukvovitých (Brassicaceae), ale není považována za významného škůdce. 
Vektor nejméně 16 rostlinných virů (CaMV, RaMV, TuMV, ZYMV aj.).
Provádění ochranných opatření
  • Provádí se většinou použitím přípravků na ochranu rostlin. 
  • Obecně lze doporučit odstraňování plevelů a po sklizni rychlá a důsledná likvidace zbytků. 
  • Plodina zasetá před 20. říjnem má větší šanci uniknout poškození. 
  • Byl zkoumán vliv změny doby výsadby, meziplodin, úprava mezerovitosti, ale žádná z metod dosud neposkytla užitečné výsledky.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Přirozenými nepřáteli jsou mšicomaři Aphidius matricariae, Diaeretiella rapae, Lysaphidus erysimilumčíci Ephedrus nacheri a Praon volucre, střevlíci, bejlomorkovití, lupicovití, mravenci (Camponotus spp.), slunéčkovití, pestřenky, entomopatogenní houby (Cephalosporium spp., Entomophthora spp., Verticillium lecanii).
Odkazy a použité zdroje
Autoři textu
D. Fryč, ÚKZÚZ