Rostlinolékařský portál

Ostružiník maliník a ostružiníky.  
Široce polyfágní, velmi variabilní patogen, který napadá celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin.

Patogen napadá jednoleté i dvouleté výhony, listy, květy a plody maliníku i ostružiníku. Na výhonech vznikají protáhlé hnědé léze, často lokalizované v místě pupenů. Skvrny se rychle rozšiřují, až obejmou výhon. Mladé výhony vadnou a odumírají. Květy bývají napadeny až po rozkvětu. Uzavřené květy jsou napadány zcela výjimečně. Vnímavé jsou až otevřené květy. Napadené květy odumírají. Mycelium může přetrvat latentně a k hnilobě dochází až v průběhu dozrávání. 
Mladé plody jsou relativně odolné. Nejčastěji bývají napadeny zrající a zralé plody. Na plodech se projeví žlutohnědá vodnatá místa, která se rychle rozšiřují až zhnije celý plod. Napadené části za vlhkého počasí porůstají typické šedé porosty konidioforů, na nichž se tvoří konidie. Pokud shnilé plody zůstávají na keřích, mumifikují.

Přezimuje podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí a sklerocia. Sklerocia se často vytvářejí na napadených výhonech. Na jaře na napadených rostlinných částech a na sklerociích vyrůstají konidiofory, na nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. Výjimečně se mohou na sklerociích vytvořit plodnice apotecia s vřecky a askosporami. V průběhu vegetace se onemocnění šíří konidiemi. Konidie rozšiřuje především vítr. 
Onemocnění se šíří především za deštivého počasí. Na teplotu nemá patogen vyhraněné požadavky. K infekcím dochází v rozmezí teplot 0,5–30 °C (širší optimum 15–25 °C, užší optimum 20–22 °C). Pro vyklíčení konidií a infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká vlhkost vzdušná (nad 85 %).

Za deštivého počasí v době dozrávání může šedá hniloba zničit podstatnou část sklizně. Silněji jsou napadány husté, s dusíkem přehnojené porosty. Významně mohou být plísní šedou napadeny i sklizené uskladněné plody.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která redukují vhodnost podmínek pro infekci a snižují vnímavost hostitele k infekci:

• Vzdušná lokalita a porost.
• Harmonická výživa, zejména nepřehnojit dusíkem.  
• Významná je účelná regulace zaplevelení. 
• Odstraňovat napadené rostlinné části.  
• Pokud nejsou sklizené plody určeny k okamžitému konzumu, musí být rychle zchlazeny (k 0 °C) a uloženy při nízké teplotě (okolo 2 °C).

Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Acremonium, Trichoderma spp., Gliocladium nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. Z dalších alternativ byly prokázány účinky výtažků rostlin nebo kvasnic. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní nebo při nižším tlaku 7–14 dní.

Fungicidní ošetření se provádí na počátku kvetení a podle potřeby se v intervalu 7 dní opakuje.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.