Rostlinolékařský portál

Široce polyfágní a velmi variabilní parazit, který napadá všechny pěstované i divoce rostou druhy rybízů. Nejčastěji je napadán rybíz zlatý (meruzalka zlatá), velmi častá je skvrnitost listů zejména červeného rybízu.

Napadeny mohou být listy, plody a především dřevní části. Na listech vznikají okrouhlé, ostře ohraničené, šedohnědé koncentricky uspořádané skvrny. Na větvích se vytvářejí podlouhlé nekrotické skvrny, části nad postiženými místy vadnou a odumírají. Zvláště časté je napadení meruzalky v podnožových matečnicích, roubovanců ve školkách a kmínků stromků rybízů a angreštu ve výsadbách. 
V matečnicích meruzalky jsou napadány báze letorostů, kde vznikají hnědé skvrny, které se rozrůstají až obepnou letorost, letorosty vadnou a usychají. Na kmíncích ve školkách i ve výsadbách dochází ke zduření a praskání kůry (vodnatelnost) a k vadnutí a odumírání celých nebo částí rostlin. Na postižených místech, za příznivých podmínek, vyrůstají šedé porosty konidioforů, na nichž se diferencují konidie. Na dřevních částech často pozorujeme přítomnost černých, různě velkých a utvářených sklerocií.

Přezimuje mycelium v pletivu napadených rostlinných částí nebo sklerocia. Na jaře na napadených částech i na sklerociích vyrůstají konidiofory, na nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. Výjimečně se na sklerociích vytvářejí plodnice apotecia s vřecky a askosporami. V průběhu vegetace se onemocnění šíří konidiemi.
Onemocnění se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. Infekce jsou možné v rozmezí teplot 0,5–30 °C (širší optimum 15–25 °C). K vyklíčení konidií a k infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká relativní vlhkost vzdušná (nad 85 %).

Patogen způsobuje významné škody zejména v matečnicích meruzalky, ve školkách při pěstování stromkového angreštu a rybízů a ve výsadbách stromkového angreštu a rybízů. Je nejčastější příčinou předčasného odumírání stromků a mezerovitosti porostů.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

• Ochrana v produkčních výsadbách je omezena jen na komplex preventivních opatření. Významné jsou především: 
• Výběr lokality (otevřené vzdušné polohy, lehké až středně těžké půdy s dostatkem vápníku).
• Opatření zajišťující plnou vitalitu rostlin (harmonická výživa, zejména nepřehnojit dusíkem a dostatek vápníku).
• Zabránění poranění rostlin.
• Odstraňování napadených částí. 
• Pro množení by měly být upřednostněny odolnější a méně obrůstající (menší počet poranění) typy meruzalky. Méně rizikové jsou krátkodobé matečnice.  
• Při obdělávání, při sklizni a manipulaci je třeba minimalizovat poranění prutů a roubovanců. 
• Sklizené pruty a roubovance zásadně ukládat v chladných dobře větratelných prostorách. 
• Prostory pro uložení pravidelně dezinfikovat.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemická ochrana doplňuje komplex ochranných opatření v matečnicích meruzalky, při uložení a roubování a po výsadbě ve školkách. Matečnice se ošetřuje na jaře (při výšce letorostů 20–30 cm) a na podzim před sklizní (1–2x). Sklizené pruty namáčíme před uložením nebo i před roubováním po dobu 30 minut do fungicidní jíchy. Obdobně lze namáčet před roubováním i rouby. Roubovanci se ošetřují 1–2x po výsadbě.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.