Hostitelské spektrum
Převážně vojtěška (Medicago sativa). Kromě vojtěšky může napadat i jiné kulturní rostliny, zejména v období květu a tvorby plodů.
Popis
Dospělci mají ploché, oválně protáhlé, málo sklerotizované tělo o délce 7–9 mm. Zbarvení je žlutavé až červené, břicho zelenavé, polokrovky hnědé, na předohrudí se nachází dvě tmavé skvrny..
Nymfy jsou bezkřídlé, podobné dospělcům, zbarvené žlutozeleně až zeleně. Tykadla jsou čtyřčlánková, nohy relativně dlouhé. Prochází pěti instary.
Příznaky poškození/napadení
Nymfy i dospělci škodí sáním na generativních orgánech vojtěšky. Poškozená poupata a květy opadávají, sáním na zelených luscích se zvyšuje množství zaschlých a nevyvinutých semen a sáním na žlutých luscích se znehodnocuje biologická kvalita osiva.
Životní cyklus
Na podzim kladou klopušky vajíčka do stonků a stonkových zbytků hostitelských rostlin a přečkávají zimu v diapauze. Obvykle v dubnu až květnu se z vajíček líhnou larvy (nymfy), jejichý vývoj trvá v závoslosti na teplotě a kvalitě potravy 3–6 týdnů. Nymfy jsou velmi mobilní a aktivně se živí sáním rostlin. Dospělci nové generace se objevují v průběhu června a července. Samice letní generace pak pak následně dále kladou vajíčka, čímž vzniká 2. generace, která se vyvíjí v průběhu léta. V teplých oblastech, při příznivých podmínkách, může vzniknout i 3. generace. druhá generace škodí na 2. semenných sečích.
Aktivní je za teplého a slunečného počasí, optimální teplota pro aktivitu je 20–30 °C.
Hospodářský význam
Snížení výnosu a kvality osiva.
Přímé metody monitoringu
Pravidelné
vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Izolační vzdálenost od starších semenných porostů (minimálně 500 až 1000 m):
- Správné střídání plodin (vyhýbat se opakovanému pěstování vojtěšky na stejném pozemku, zejména semenných porostů).
- Zaorávání posklizňových zbytků vojtěšky a plevelů.
- Vyrovnaná výživa rostln.
- Včasná sklizeň 1. seče vojtěšky (před květem nebo na počátku kvetení)
- Odstraňování plevelů (klopuška může přežívat i na některých dvouděložných plevelech, proto je důležité udržovat porosty čisté).
- Pravidelné sledování výskytu (pomocí smyků (např. smykací síťky) lze sledovat počet jedinců. Kritická hranice je cca 150 jedinců na 100 smyků).
- Pozorování fenologických fází vojtěšky (největší riziko je v období květu a tvorby lusků).
- Zachování biodiverzity: Podpora přirozených nepřátel (např. vosičky z čeledi lumčíkovitých, chlacidky, kluklicovité – parazitují vajíčka, larvy i dospělé klopušky. Mezi predátory se pak řadí pavouci, zlatoočka, pestřenky, larvy slunéček nebo dravých ploštic) může pomoci regulovat populaci klopušky.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření se provádí na semenných porostech před květem a při dokvétání. Ošetřují se porosty, na nichž bylo při smýkání zjištěno více než 150 dospělců a nymf na 100 smyků (4 x 25 smyků) z vrcholových částí o délce smyku 1,5–2 m. Dokvétající porosty se doporučuje ošetřit při nálezu více než 250 ks klopušek a nymf ze 100 smyků.
Odkazy a použité zdroje
Kolařík, P. Klopušky z čeledi Miridae v porostech vojtěšky seté. Agromanuál, 2025, 20, 5, 44–45. ISSN 1801-7673
Rostlinolékařský portál se načítá...