Rostlinolékařský portál

U nás se nejčastěji vyskytuje v porostech vojtěšky seté, ale napadá více než 270 rostlin, včetně bavlny, kukuřice, sóji a ovocných stromů.

Dospělci jsou velcí 7–9 mm, mají černé zbarvení. Tělo je protáhlé, s dlouhými tykadly a nohama.
Nymfy jsou tmavohnědé. 

Saje na poupatech, květech a luscích vojtěšky. Poškozená poupata a květy opadávají. Sáním na zelených luscích vznikají nevyvinutá semena. Sáním na žlutých luscích se snižuje biologická hodnota osiva.

Klopuška černá přezimuje ve stádiu vajíčka, která jsou kladena do stonků hostitelských rostlin (např. vojtěška, jetelovité byliny). Vajíčka jsou odolná vůči mrazu a přežívají v rostlinných zbytcích nebo v půdě. Z přezimujících vajíček se líhnou na jaře nymfy (duben–květen), v závislosti na teplotě a vlhkosti, které po vylíhnutí prochází 5 vývojovými instary (stádii). Vývoj trvá přibližně 2–3 týdny, v závislosti na klimatických podmínkách. Nymfy se živí sáním na vegetativních částech rostlin, zejména na mladých výhonech a květech. Dospělci se objevují v červnu až červenci. Jsou aktivní zejména za teplého a slunečného počasí. Samice kladou vajíčka do stonků rostlin, čímž začíná druhá generace.

V porostech určených pro produkci osiva může dojít ke značnému snížení výnosu. Poškozené osivo je méně prodejné nebo nevhodné pro další výsev, což vede ke ztrátám pro zemědělce.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Izolační vzdálenost od starších semenných porostů (minimálně 500 až 1000 m):
• Správné střídání plodin (vyhýbat se opakovanému pěstování vojtěšky na stejném pozemku, zejména semenných porostů).
• Zaorávání posklizňových zbytků vojtěšky a plevelů.
• Vyrovnaná výživa rostln.
• Včasná sklizeň 1. seče vojtěšky (před květem nebo na počátku kvetení)
• Odstraňování plevelů (klopuška může přežívat i na některých dvouděložných plevelech, proto je důležité udržovat porosty čisté). 
• Pravidelné sledování výskytu (pomocí smyků (např. smykací síťky) lze sledovat počet jedinců. Kritická hranice je cca 150 jedinců na 100 smyků).
• Pozorování fenologických fází vojtěšky (největší riziko je v období květu a tvorby lusků).
• Zachování biodiverzity: Podpora přirozených nepřátel (např. vosičky z čeledi lumčíkovitých, chlacidky, kluklicovité – parazitují vajíčka, larvy i dospělé klopušky. Mezi predátory se pak řadí pavouci, zlatoočka, pestřenky, larvy slunéček nebo dravých ploštic) může pomoci regulovat populaci klopušky.